Sobotka se v projevu opatrně otřel o Klause i o Havla

14.11.2014 13:55

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odmítá kvůli nízké volební účasti měnit volební systém na většinový nebo zavádět povinnou volební účast. Předseda vlády to uvedl v proslovu na slavnostním shromáždění k 25. výročí 17. listopadu 1989.

Sobotka se v projevu opatrně otřel o Klause i o Havla
Foto: Hans Štembera
Popisek: Premiér Bohuslav Sobotka

Sobotka upozornil, že čtvrtstoletí po změně společenského zřízení čelíme riziku vyprázdnění demokracie, neboť volební účast je nízká a stále klesá. „Místo fasádní a papírové demokracie, která tu byla před rokem 1989, nám hrozí formální parlamentarismus,“ varoval.

Řešení ale nevidí v zavedení většinového volebního systému, který by podle Sobotky pouze zbavil vlivu na politiku část, možná i většinu občanů. Není příznivcem ani povinné volební účasti, ta by pouze vytvořila iluzi vysoké volební účasti. „Můžeme uspět jen tehdy, že lidé budou cítit, že účast ve volbách bude mít smysl,“ uvedl premiér.

Politické strany mají být spojnicí

Kritizoval politické strany, které jsou prý slabé a zahleděné do sebe. Nepřímo kritizoval jak Václava Havla, tak jeho kritika, exprezidenta Václava Klause, když uvedl, že se při jednostranném důrazu buď na občanskou společnost, nebo jen na politické strany zapomíná na to, že politické strany mají být kvalitní spojnicí mezi občanskou společností a parlamentem.

Sociální demokraté byli za minulého režimu zavíráni a popravováni

Připomněl, že sociální demokracie byla za předlistopadového režimu zakázána a působila v exilu. A že po roce 1948 bylo mnoho sociálních demokratů vězněno, někteří byli ve vykonstruovaných procesech popraveni. „K obnově sociální demokracie došlo shodou okolností několik dnů po demonstraci studentů na Národní třídě,“ poznamenal.

Jedním z výsledků událostí v listopadu 1989 bylo obnovení parlamentarismu. Sobotka poukázal na to, že k tomu nedošlo jen na celostátní úrovni, ale že se podařilo obnovit skutečnou demokratickou samosprávu obcí a měst. Připomněl, že Senát byl ustaven až v roce 1996 a samosprávné kraje dokonce až v roce 2000. Pravým důvodem takového zpoždění prý byla neochota tehdy vládnoucích politiků se o moc „podělit a rozprostřít ji“.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

Kdo může za migrační pakt?

Tvrdíte, že když vás budeme volit, tak nás zbavíte migrantů. Jak? Jak chcete problém řešit, navíc když teď EP schválil migrační pakt? Taky tvrdíte, že jeho schválení byla zrada od této vlády, tak co pak změníte evropské volby? A jak to tedy je? Může za schválení paktu vláda nebo politici v Bruselu?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Premiér Fiala na ČT: „Jsme předurčení dovládnout.“

22:00 Premiér Fiala na ČT: „Jsme předurčení dovládnout.“

Premiér Petr Fiala (ODS) byl hostem v pořadu Interview ČT24, kde vyzdvihoval svou vládu jako pevnou.…