Cílem sociálních systémů má být pozitivně ovlivnit životní podmínky lidí, kteří by se v důsledku stáří, nemoci, invalidity, nezaměstnanosti nebo i chudoby ocitli v nedůstojných podmínkách. Ale senátor Tomio Okamura ve svém blogu na iDNES.cz připomněl myšlenku amerického sociologa Charlese Murrayho, podle níž sociální programy poškozují chudé, cíleně z nich vychovávají lenochy a učí je parazitovat na systému.

„Samozřejmě takhle to je formulováno vyhroceně, ale určitě na tom něco je. V každém případě příliš mělké sociální zákonodárství vytváří takzvané pasti chudoby. Jde o to, že zejména lidem, kteří mají nižší kvalifikaci a nižší pracovní motivaci, se víc vyplatí být na dávkách, než aby si sháněli zaměstnání,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz sociolog Jan Hartl s tím, že o velký společenský problém nejde jen v případě, že se jedná o krátkodobý výpadek pracovní činnosti.

U nás chybí neformální sociální tlak na ty, co jsou na dávkách

„Velkým problémem, a to zcela zásadního rázu, se to stává tehdy, když se jedná o to, co by v Americe nazývali subkulturou chudoby. Tedy že mohou vyrůstat celé generace dětí, které nikdy neviděly rodiče pracovat. Kultura práce se předává v rodině a děti, které nikdy neviděly rodiče pracovat, se budou daleko hůře adaptovat na jakoukoli pracovní činnost. Tam se to ukazuje až přímo ve fatální podobě,“ upozorňuje Jan Hartl.