Půjdete k volbám do Evropského parlamentu? (anketa od 16.5.2019)Anketa
Claudia Vanoni v rozhovoru hovořila o zvýšení nenávisti vůči židovským občanům. Zmínila se též, že německá policie zaznamenala do poloviny loňského roku již přes 295 antisemitských trestných činů, a to jen v samotném Berlíně. Vanoni na otázku, proč si myslí, že je právě v Berlíně evidován takto vysoký počet antisemitsky motivovaných trestných činů, nabízí možnost, že to je důsledkem zapojení Výzkumného informačního centra o antisemitismu, díky němuž se policie o těchto činech dozví. Nepopřela tím možnost, že jsou podobně alarmující počty daných skutků i v jiných částech Německa, avšak nejsou policii dostatečně známy.
Dle Vanoni mnoho obětí těchto činů neinformuje policii, jelikož to bere jako bezpředmětné. Jako příklad uvedla případ devatenáctiletého Syřana odsouzeného za napadení dvou mužů s jarmulkou k pouhým čtyřem týdnům výchovného trestu odnětí svobody. Jelikož byl již před soudním líčením muž ve vazbě, dostal se okamžitě po verdiktu na svobodu s tím, že bude po dobu jednoho roku pod výchovným dohledem.
V případu z minulého roku byl tento Syřan obviněn, že dva mladé muže s jarmulkou napadl a uštědřil jim několik ran opaskem od kalhot. Celý útok si jeden z napadených natočil na mobilní telefon a případ pak vyvolal pozdvižení v celém Německu.
Fotogalerie: - Zeman v Izraeli
Na videu zachycujícím jeho čin křičí „žide!“, u soudu ale prohlásil, že k židům necítí nenávist. Na mnoha místech se pak následně konaly pochody na výraz solidarity se židy.
Syřan do Německa přišel v roce 2015 a po činu se sám přihlásil policii.
Na celém případu byl paradoxní fakt, že napadený Izraelec Adam A. není žid, ale pochází z arabské rodiny. Jarmulku, kterou dostal od židovského kamaráda, měl na hlavě proto, že chtěl vyzkoušet, zda je nebezpečné ji otevřeně nosit na ulici německé metropole. Napadený Izraelec minulý týden u soudu řekl, že se dodnes necítí bezpečně a jarmulku by si už na ulici v Německu nenasadil, pokud by byl sám.
Fotogalerie: - Rozumování o Německu
Vanoni tento případ okomentovala, že daný verdikt nebyl až tak mírný, jak se na první pohled zdá: „Ve věcech mladistvých existují úzké hranice, kdy může soud uložit trest. Musí být zjištěna závažnost viny nebo škodlivých sklonů. Tak tomu nebylo. Závažnost viny se předpokládá například v případě vražd, závažných loupeží nebo znásilnění,“ sdělila Vanoni, proč byl zvolen daný verdikt, a poukázala, že soud zvolil nejvyšší možnou sazbu.
A pak se Vanoni dotkla citlivého tématu původu pachatelů. „Pachatelé pocházejí ze všech sociálních skupin. Antisemitské trestné činy spadají při registraci policií do kategorie politicky motivovaných trestných činů a jsou ve většině případů zařazeny do kategorie politicky motivovaných trestných činů spáchaných extrémní pravicí. To znamená, že podle policejních statistik je většina antisemitských trestných činů spáchána pravicovými pachateli. Policie již takové činy automaticky klasifikuje jako skutky spáchané pravicovými příznivci i pokud k tomu nejsou důkazy a nemohou být přiděleny k žádné jiné kategorii,“ upřesnila Vanoni klasifikaci policie.
Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE
K otázce antisemitismu mezi muslimy pak dodala: „Ve své práci slyším častěji v rozhovorech s židovskými organizacemi, že židé považují antisemitismus mezi muslimy v Německu za stále větší problém. Statisticky to nelze jasně prokázat. Ale beru tento problém velmi vážně.“ S muslimskými organizacemi však prý nejsou ohledně problému antisemitismu v žádném kontaktu.
Fotogalerie: - Demonstrační nákupní zájezd do Německa
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
