Minulý týden se ve Washingtonu sešel George Soros společně s dalšími vlivnými finančníky a podporovateli demokratů, aby naplánovali své další kroky. Od té doby se v médiích objevily informace, podle kterých jsou někteří republikánští volitelé vystaveni tlaku, aby změnili své rozhodnutí a nevolili Trumpa. Nyní sám Soros rozehrál další partii, v rámci které obviňuje Donalda Trumpa ze šíření nenávisti a avizuje, že proti tomu hodlá bojovat.
Soros tvrdí, že od vyhlášení výsledků voleb slyšel o stovkách případů šíření rasové nenávisti, včetně sprejování hákových křížů a dalších nacistických symbolů na automobily a budovy. „Jsem hluboce znepokojen tím, co se v posledních týdnech děje ve Spojených státech. Jsem přesvědčen, že proti tomu musíme něco dělat. Prezidentské volby probudily temné síly,“ je přesvědčen Soros s tím, že hodlá na boj proti šíření nenávisti věnovat deset milionů dolarů.
Jak píše deník New York Times, který veřejně deklaroval podporu Hillary Clintonové, organizace, které se staví proti politice Donalda Trumpa, údajně po volbách dostávají rekordní finanční dary. Ovšem přispět deseti miliony dolarů si může dovolit skutečně jen málokterý americký podnikatel. Soros tvrdí, že jeho rozhodnutí nebylo myšleno jako přímá reakce na Trumpovy postoje. „Na druhou stranu Soros tvrdí, že Trumpovy komentáře na adresu přistěhovalců jsou příčinou současných problémů,“ konstatuje deník.
„Základy současných znepokojivých událostí mají určitě základ v prezidentské kampani, jen se prostě projevily až nyní,“ tvrdí zakladatel Open Society Foundations (OSF), jejíž pobočky je možné najít ve více než padesáti zemích světa. Už v nejbližších dnech by měla OSF dle informací New York Times investovat na potírání šíření nenávisti asi pět milionů dolarů. „Peníze by měly zlepšit sledování a odhalování těchto přečinů. Podle FBI počet těch namířených proti muslimům vzrostl o 67%,“ uvádí americký deník.
„Lidskoprávní organizace Southern Poverty Law Center obdržela více než 700 zpráv o případech trestných činů z nenávisti. Většina z nich se objevila ve dnech po osmém listopadu, kdy byly vyhlášeny výsledky prezidentských voleb. Nejčastěji se jejich terčem stali černoši, homosexuálové, muslimové a další menšiny. Jednalo se jak o verbální, tak přímo o fyzické útoky. Ať už na školách, v ulicích či třeba i na půdě kostelů,“ uzavírá New York Times.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
