Sousedy čekají změny. Z migranta „Němcem“ už za tři roky. A za chvíli budou volit

29.01.2024 13:38

V Německu žije spousta lidí s migračními kořeny, kteří jsou oprávněni volit. Kvůli jejich stále se zvyšujícímu počtu německý ekonom a sociolog Andreas Herteux v komentáři pro Focus vysvětlil, jak se migranti budou podílet na utváření Německa. Sdělil i svůj názor na reformu zákona o státním občanstvím, jež má podle vládní koalice Semafor integraci urychlit.

Sousedy čekají změny. Z migranta „Němcem“ už za tři roky. A za chvíli budou volit
Foto: Repro: Facebook
Popisek: Německý ekomomický a sociální expert Andreas Herteux

Anketa

Je Petr Pavel dobrým prezidentem?

2%
96%
hlasovalo: 26273 lidí
V době spolkových voleb v roce 2021, žilo v Německu okolo 21,9 milionu lidí s migračními kořeny. Z toho 7,9 milionu jich bylo oprávněno volit, což odpovídá přibližně 14 % všech německých voličů. Tyto volby s 25,7 % vyhrála strana nynějšího kancléře Olafa Scholze SPD.

Podíl lidí s migračním pozadím se podle německého ekonoma, sociologa a publicisty Andrease Herteuxe bude v budoucnosti čím dál více zvyšovat. Volební potenciál této skupiny je až 70 %.

„Lidé s migračním pozadím budou hrát rok od roku stále důležitější roli. Je však nutné zdůraznit, že ani voličská populace migrantů není homogenní, ale je rozdělena do mnoha prostředí s různými pohledy na svět,“ uvedl Herteux v komentáři pro magazín Focus. Migranty podle německého experta proto nelze brát ani jako jednolitou skupinu voličů.

Ve svém komentáři čtenářům přiblížil dva vývojové trendy mezi migranty. „Existuje velká část migrantů, kteří se plně nebo alespoň bikulturně integrovali do stávající životní reality, ale existuje také ne zrovna malá, bohužel také rostoucí část, která zůstala německé kultuře cizí a žije v izolaci,“ identifikoval Herteux dvě základní skupiny migrantů.

U druhé z těchto skupin lze dle dosavadního vývoje podle Herteuxe předpokládat, že se budou i nadále izolovat a vytvářet tak paralelní společnosti, z nichž některé již existují. Tato druhá skupina by podle něj časem mohla zakládat i vlastní politické strany a hnutí. „Druhá skupina by v určitém okamžiku mohla dát vzniknout vlastním politickým hnutím, a v některých případech se tak již děje,“ upozornil Herteux.

V souvislosti s první skupinou, o které expert mluvil – tedy o migrantech, kteří se v Německu plně nebo částečně integrovali – následně prohlásil, že i tato skupina může navzdory zdárné integraci vykazovat charakteristiky „nespokojenosti s politickým vývojem“. O tyto voliče podle Herteuxe může usilovat i pravicová strana AfD.

Spolkový sněm nedávno v Německu schválil reformu tzv. zákona o státním občanství, kdy získání německého občanství by v budoucnu mělo být rychlejší a snazší.

V současné době mohou lidé ze zahraničí získat německý pas nejdříve po osmi letech pobytu v Německu. Tato doba se má zkrátit na pět let. V případě „zvláštních integračních úspěchů“ by se tato doba mohla zkrátit na tři roky. Mezi tyto úspěchy patří například dobré jazykové znalosti, dobrovolná práce a dobré výsledky ve škole či zaměstnání.

Novinkou bude i možnost dvojí státní příslušnosti pro migranty. Až doteď se cizinci svého předchozího občanství museli vzdát, aby získali německé. Podle názoru německé vlády, jak uvedl deník Tagesschau, však toto mnoho lidí odrazuje od podání žádosti o německé občanství z důvodu vazby na svou domovinu.

Mnozí jsou ve Spolkovém sněmu toho názoru, že usnadněná cesta k německému občanství je cestou i ke snazší a rychlejší integraci migrantů.

Podle experta Herteuxe však tento argument není podložen skutečnými empirickými důkazy: „Většina studií v této oblasti je nepřesvědčivá.“

V potaz se musí vzít i politické důsledky. „Vzhledem k tomu, že takový proces má vždy obrovskou symbolickou sílu a široký dopad na společnost, lze předpokládat, že změna zákona může v dlouhodobém horizontu vést k velkým problémům,“ uvedl Herteux.

„Občanství by v zásadě mělo být na konci integračního procesu, nikoliv nadějí, že nějaký začne,“ prohlásil a dodal, že otázka migrace bude Německo zaměstnávat ještě celá desetiletí.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lucie Kroutilová

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

21:33 „Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

Ruským tankům nazývaným „blyatmobiles“ nebo „želví tanky“ či „bitevní stodoly“ se dostává pozornosti…