"Spravedlnost není slepá, ale v Česku je pořádně kulhavá," píše se v komentáři MfD s upozorněním na problémy české justice s komunistickým dědictvím. "Víme, jak bylo složité, než si veřejnost vybojovala alespoň to, že byly zveřejněny seznamy soudců-komunistů," podotkl autor.
Jak se asi cítí poškození nebo jejich příbuzní?
Poukázal na případ Vondruškova stranického a poslaneckého kolegy Miroslava Grebeníčka, který dlouhé roky vysvětloval, proč jeho otec obžalovaný za mučení vězňů nemůže přijít k soudu, připomněl také nikdy nepotrestanou smrt politického vězně Pavla Wonky rok a půl před pádem komunistického režimu.
"Jaké jsou však pocity poškozených, příbuzných obětí, všech těch, kterých se rozhodování (soudů) bezprostředně týká?" ptá se autor komentáře v MfD a pro srovnání uvádí německou justici, která podle něj významně zesílila tlak na potrestání posledních žijících dozorců z koncentračních táborů a snaží se o poctivé účtování se svým totalitním dědictvím.
Soud mohl vycházet jen z výpovědí, které si vzájemně protiřečily
Autor sloupku v Lidových novinách upozornil na to, že soudce ve Vondruškově případu mohl vycházet jen z výpovědí, které si někdy protiřečily. Pochybnosti přitom soud nemůže vykládat v neprospěch obžalovaného.
Vyrovnání se s minulostí nezávisí podle autora sloupku na počtu rozsudků a antikomunistických hesel, ale na přístupu k systému. "Budeme-li respektovat nezávislost soudu a věřit mu i v případě, že verdikt nám není milý, pak jsme se vyrovnali s minulostí mnohem víc, než kdybychom volali po třídní justici naruby," podotkl s dovětkem, že co společnost propásla po roce 1989, už asi nedožene.
JUDr. Josef Vondruška
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vfe, čtk