„Ostýcháme se nazývat věci pravými jmény?“ ptal se moderátor. Odpovědi mu měla poskytnout trojice hostů. Kromě spisovatele Benjamina Kurase to byli socioložka Jiřina Šiklová a Radko Hokovský, předseda správní rady Evropských hodnot. Čtvrtým hostem, na telefonu, byl sociolog Petr Hampl.
Kuras si všiml, že dnes mnoho veřejně působících lidí raději chodí kolem horké kaše, protože mají strach, že budou nazváni islamofoby nebo xenofoby. „My žijeme ve strachu z něčeho, o čem už víme, že to na nás útočí, ale odmítáme se tomu bránit,“ dodal.
Jiřina Šiklová uvedla, že šlo o teroristický čin, ale to ještě neznamená, že šlo o útok na křesťanství. Moderátor její slova shrnul tak, že pokud útok odsoudíme, tak není třeba slovíčkařit. Někteří prý přitom tuto slovní záměnu dělají naschvál.
Petr Hampl uvedl, že „není důležité, jak se ty útoky nazvou, důležité je, jak se na ně bude reagovat“.
A pokračoval: „Tady naprosto zjevně došlo k aktu už několik let trvající války islámské civilizace proti západní civilizaci.“ Jednoznačným důkazem je podle něj volba cíle – kostelů a křesťanů slavících své nejvýznamnější svátky.
Současně s tím a s mnohem menším zájmem médií, jak připomněl, zahájili rovněž velké masakry jinověrců v africkém Kongu. „Jestli paní doktorce vadí slovo terorismus, tak ho klidně nepoužívejme. Ale reagujme na to tak, že jsme byli napadeni,“ vyzývá sociolog.
Slova se chopil Radko Hokovský a začal vysvětlovat, že útok musí mít nějaký politický záměr, aby mohl být nazván teroristickým činem. „Pokud by to byla skupina psychopatů, kteří by nedeklarovali žádný cíl, tak potom by to nebyl terorismus.“
V tomto případě jsme podle Hokovského nečetli žádné prohlášení nebo manifest pachatelů. Připustil ale, že všechny indicie vedou k tomu, že šlo o islamistickou skupinu, jejímž cílem bylo vyhladit vše, co je podle jejich představ neislámské.
Šiklové pak moderátor předložil tři reakce na útoky. Jedna byla od prezidenta Trumpa, dvě další od Baracka Obamy a Hillary Clintonové. Ty dvě reakce spojovalo, že se zdráhaly použít slovo „terorismus“, a dokonce i slovo „kostel“ pro místo útoku. Obama dokonce vše vysvětlil tak, že jde o „útok na lidstvo“.
Šiklová rozvedla myšlenku, že jestliže pojmenujete nějakou skupinu jako pachatele, jak to učinil Trump, tak této skupině pomáháte, protože ji označíte.
„Když tady v Evropě byly útoky mezi Čechy a Němci, nebo přesněji mezi našimi obyvateli, tak se potom taky říkalo, že ti se hlásí k nějaké národnosti. A tím se ten konflikt vyhrocuje,“ vysvětlovala Šiklová.
Proto zastává názor, že dokud se k útoku nějaká teroristická organizace nepřihlásí, tak by neměl být vůbec označován jako terorismus. „Oni se k tomu kolikrát dokonce přihlásí až zpětně, protože si uvědomí, že je to pro ně výhodné a že je to zadarmo popularita,“ vykládala.
Fotogalerie: - Archiv donbaské matky
Kurase zaujalo, že ani Donald Trump si netroufl hovořit o útoku na křesťany, ačkoliv šlo o útok na kostely v čase modliteb, takže si lze stěží představit průkaznější útok na víru.
A připomněl, že po útocích na Novém Zélandě nikdo tak útlocitný nebyl a jmenovitě Hillary Clintonová psala, že „moje srdce je s muslimskou komunitou“.
„Z toho vyplývá, že paní Clintonová fandí islámu proti křesťanství,“ pokrčil rameny Kuras. Jiné vysvětlení podle něj není.
Petr Hampl to viděl ještě radikálněji. Clintonová podle něj ukázala nejen sympatie k islámu, ale dokonce i k džihádu a radikální formě islámu.
Psali jsme:
„Je dobré tomu rozumět v kontextu. Zdá se, že v posledních deseti letech se v západním světě zrodila aliance mezi progresivistickou neomarxistickou levicí a radikálním islámem,“ zdůraznil sociolog.
Doplnil to aktuálními daty o financování neziskových organizací, ze kterých vyplývá, že řada neziskových organizací s progresivistickou agendou typu boje za práva transgender osob je významně financována fondy z Kataru, jednoho z nejortodoxnějších muslimských států. Důsledkem je podle něj například to, že se beneficienti těchto fondů z řad západní progresivistické aliance zdráhají kritizovat džihádisty.
Radko Hokovský z neziskové organizace Evropské hodnoty okamžitě vyrazil na obranu Hillary Clintonové. Nepřipustil, že by se v jejím případě mohlo jednat o „dvojí metr“. „Já se domnívám, že tady trošku vaříme z vody,“ odmítl spekulace.
Slova Clintonové a Obamy vysvětloval tak, že „jsou to levicoví politici, takže v jejich slovech vždy budeme slyšet větší příklon k menšinám“.
A jako trumf si nechal, že ani Donald Trump nenapsal, že útočili islamisté.
Pak se Hokovský rozpovídal, že česká společnost vždycky bude útoky na křesťany vnímat intenzivněji než útoky na muslimy. Ale zdůrazňoval, že v západní Evropě vypadá společenská debata jinak.
„Je tam větší část populace, která má tendenci vyvažovat a která se ve svém vyjadřování nechce dotknout menšin,“ řekl natvrdo. Proto se tam klade větší důraz na to, když většinová populace utlačuje menšinovou, a snaží se tuto menšinu podpořit.
Jiřina Šiklová se přidala, že do boje za křesťanství se často stavějí lidé, kteří o křesťanství a jeho základech nic netuší, a tím méně vědí o islámu a islamismu.
Hokovský očekává, že teroru islamistů bude přibývat. Už proto, že ztratili území Islámského státu v Sýrii a Iráku. „No a ty desetitisíce bojovníků se vracejí zpět a jsou podporou pro rozvoj teroristických aktivit,“ vysvětlil.
Kuras odmítl názor, že by útoky na Srí Lance byly odvetou za Nový Zéland. Připomněl, že v islámských zemích jsou náboženské menšiny terorizovány minimálně posledních dvacet let. Takže se těžko můžeme dobrat toho, co je odveta.
Pak odmítl Hokovského vysvětlování, že západní levičáci sympatizují s islámem pro svůj soucit s menšinami. „Odkdy je islám menšina, vždyť jsou jich dvě miliardy,“ kroutil hlavou. Pokud bychom nepočítali všechny křesťany dohromady, ale akceptovali jejich rozdělení na jednotlivé proudy, tak je islám už dnes největším náboženstvím na světě. Považovat je za utlačovanou menšinu je tedy zcela absurdní.
Pak se zamyslel, zda by tyto útoky mohly křesťany probrat, aby začali bránit svou víru. Kuras si myslí, že větším šokem by bylo, kdyby se zjistilo, že katedrála Notre-Dame byla zapálena záměrně.
Fotogalerie: - Šizení potravin podle EU
Poté Kuras připomněl historii, že to byly právě útoky muslimů, kterým čelila ve středověku, co vedlo Evropu k uvědomění kulturní jednoty, která pak vedla ke kolonialismu. Šiklová s Hokovským se v tu chvíli dívali do země.
Hampl si myslí, že odpor ke křesťanům není výlučnou záležitostí islámských radikálů. „V zásadě je to tak, že pokud se stanete muslimem, tak je do nějaké míry vaší povinností usilovat o to, aby se učení proroka Mohammeda podřídil celý svět. A jak sám Mohammed řekl – Alláh mi dává vítězit skrze působení strachu. Takže jde o to, šířit strach, ukázat, že nikdo není v bezpečí a nikam se neschováte,“ vyložil smysl islamistických útoků.
Slovo dostala Jiřina Šiklová: „Víte, já nemám ráda to používání slova islám. Uvědomte si, že to je, jako kdyby někdo říkal, že to udělali křesťané, tady útočí křesťanská kultura.“ Křesťanství i islám jsou podle ní natolik pestrými vírami, že je nelze zužovat na terorismus. Nakonec Šiklová odmítla i používání slova „Islámský stát“, protože to byla jen malá skupinka muslimů.
Kuras socioložce taktně vysvětlil, že Islámský stát, o kterém prohlásila, že byl zlikvidován, nikam nezmizel a jeho bojovníci se vracejí do svých domovských zemí po celém světě.
Psali jsme:
Hampl pak potvrdil názor moderátora, že jsme v současnosti svědky utlačování křesťanů. V loňském roce bylo pro svou víru zavražděno mnoho křesťanů, ve skutečnosti jde o jedno z nejhorších čísel za celé dějiny křesťanství.
Pak doplnil, že slovo „islamofobie“, kterým se dnes nálepkuje každý kritik nepěkné praxe radikálních islamistů, původně vzniklo v Muslimském bratrstvu, jedné z nejradikálnějších islamistických skupin.
„Takže pokud toto slovo používáme, tak přejímáme nejen strach z těchto skupin, ale i jejich způsob myšlení,“ varoval.
Radko Hokovský z Evropských hodnot protestoval, že ještě před Muslimským bratrstvem používal slovo „islamofobie“ ajatoláh Chomejní v Íránu. Připustil ale, že je to velmi nevhodný termín.
Pak připustil, že v islámských zemích jsou křesťané jako menšina utlačováni, ale přidal vysvětlení, že za to nemůže islám, ale „nedostatečný právní stát“.
„Ale je potřeba udělat v této diskusi úplně jiné rozdělení,“ přešel do protiútoku. „Je potřeba zastavit zlo,“ zvolal. Islámský extremismus přitom není jediným zlem, které je třeba zastavit. „Je to střet civilizace versus barbarství,“ vysvětlil světové dění s tím, že civilizaci i barbarství lze najít ve všech náboženstvích a všechna náboženství musejí se svými barbary bojovat.
Kuras připustil, že proti nám nebojují celé dvě miliardy muslimů. Ale že radikální skupiny proti nám vedou otevřenou válku, to je podle něj nesporné.
Jiřina Šiklová už poněkolikáté zopakovala, že když ukážete na nepřítele a pojmenujete ho, tak mu pomáháte se postavit na nohy, na které by se bez toho třeba ani nepostavil. Podobně se prý v jiné souvislosti dnes začíná nadužívat pojem „bolševictví“.
„A navíc, ona ta Evropa se taky vždycky v historii nechovala ideálním způsobem, ba naopak,“ zamyslela se socioložka. Kulturu jsme podle ní přijali z oblasti, odkud dnes přichází islám. „To se mi vždycky líbí, jak na tohle lidi zapomínají,“ dodala s neskrývaným pobavením.
Zdroj: Prinscreen FTV Prima
Pak pokračovala ve výčtu zločinů, jakých se v historii dopustili Evropané na Arabech.
Hokovský jí namítl, že pojmenovat nepřítele může být někdy dobře. Třeba když jsme jako nepřítele pojmenovali nacismus, tak jsme tím mohli odlišit nacismus od Němců a Německa.
Petr Hampl se k postoji Šiklové vyjádřil: „To je ten intelektuální trend současnosti, že když se o něčem nebude mluvit, tak to nebude.“ Jenže ono se reálně děje to, že určití lidé dávají bomby do hotelů a na ulicích propichují jiné lidi nožem, a děje se to bez ohledu na to, jak tomu říkáme. „Když to pojmenujeme, tak se proti tomu můžeme bránit. Dokud to není pojmenováno, tak není žádná šance udělat protiakci,“ obává se.
Upozornil na práci amerického sociologa, podle které roste fundamentalismus tam, kde dochází ke kontaktům civilizací. A jestliže člověk žije v komunitě vlastní víry uprostřed světa víry jiné, tak vlastně žije na takové civilizační hranici. Tak lze vysvětlit, že druhá generace imigrantů, která už nemá srovnání s bídou v domovině, ale má k dispozici náboženství a ideje své komunity, se stává nepřítelem vnější společnosti.
Připomněl, že to není jenom výsada islámu, v evropských dějinách jsme to mohli vidět například na hranicích katolické a protestantské části kontinentu.
Podle Kurase si imigranti z mnoha příčin vytvořili svou vlastní identitu, a identifikují se proti státům, ve kterých žijí. A v tomto směru platí přímá úměra, tedy čím více imigrantů, tím větší riziko.
Jiřina Šiklová na to namítla, že pokud se nedostanu na kulturní hranici a nepoznám identitu toho druhého, tak nemám šanci si uvědomit identitu vlastní. „Ti lidé, co sem přicházejí, se setkávají poprvé s tím, že jsou určité meze, do kterých jsou puštěni, a dál už ne,“ vysvětlila problém střetu kultur.
Hokovský doporučuje poučit se z chyb, které napáchal při imigraci Západ. Zejména tím, že imigrace musí být silně a pečlivě řízená a radikálům, kteří sem už pronikli, zatrhnout všechny zdroje a zahraniční kontakty.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
