"Jak v roce 1996, tak v 2014 je suverénně na prvním místě Česká republika, což nás asi nepřekvapí. Zajímavé je to, že náskok České republiky se zvýraznil na úkor ostatních zemí," uvedl sociolog Miloslav Bahna. S odstupem na druhém místě uvedli Slováci coby kulturně nejbližší zemi Polsko (12 procent) a Maďarsko (pět procent).
Zatímco ještě v roce 1996 podle Bahny platilo, že čím větší národní hrdost měli Slováci, tím méně tato skupina obyvatel uvedla Česko jako kulturně nejbližší zemi, v současnosti se tento vztah postupně vytrácí. V 90. letech zmiňovaný postoj Slováků podle analýzy ovlivňoval rozpad československé federace na konci roku 1992. "Ti lidé, kteří v roce 1996 zmiňovali nízkou národní hrdost, byli lidé, kteří nesouhlasili s rozdělením Československa," poznamenal Bahna. Naopak, méně časté zmínění Česka u respondentů s vyšší úrovní národní hrdostí v průzkumu z roku 1996 označili sociologové za projev jistého distancování se od Česka a za zdůvodnění správnosti osamostatnění Slovenska.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ste, čtk