Stanjurovy lži: Rychlá finanční pomoc a 40 miliard na obnovu. Plnění slibů však v nedohlednu

Českou politickou scénou nyní hýbou „tanečky“ dosluhující vlády okolo státního rozpočtu na příští rok. Jak známo, premiér Fiala a ministr financí Stanjura (oba ODS) se nechali v médiích několikrát slyšet, že tento dokument nepošlou nové Sněmovně, jak bylo v minulých letech vždy zvykem. Jako důvod uváděli kritiku předloženého rozpočtu ze strany opozice. Pod tlakem veřejnosti, prezidenta Pavla a také Národní rozpočtové rady (NRR) však v posledních dnech odcházející vláda svůj názor změnila a rozpočet novým poslancům prý zašle. Jenže ten je, i podle ekonomických expertů z NRR, plný děr a působí spíše jako past na novou vládu. Nebyl například podle zákona schválen rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury a na dopravní projekty tak chybí cca 38 miliard, problém budou mít i zdravotní pojišťovny s financováním lékařské péče, jelikož své rezervy už vyčerpaly a mají hospodařit s asi patnáctimiliardovým deficitem. Otazník se dále vznáší nad financováním nepedagogických pracovníků ve školách, tedy kuchařek, školníků atp., a do kapitoly v oblasti obrany státu byly překvapivě včleněny výdaje na výstavbu dálnic, aby se tak splnil vzrůstající limit obranných výdajů, jak to vyžaduje NATO. Národní rozpočtová rada ale kritizuje i další podivný trik ministra financí Stanjury. Ten totiž včlenil do rozpočtu 40 mld. na odstraňování škod po povodních, nicméně postižená města a obce dostaly z toho do letošního léta asi jen čtyři miliardy a Z. Stanjura z těch celkových financí už použil více než patnáct miliard na jiné výdaje, což kritizoval nejen ve své oficiální zprávě, ale i v posledních televizních Otázkách V. Moravce předseda NRR Mojmír Hampl. Samozřejmě že se podobné machinace se slibovanými penězi na obnovu zdevastovaných obcí nelíbí ani jejich starostům.

„Vůbec si nedovedu představit, že to, co si dovolil ministr financí, bych si dovolila já či některý jiný starosta, abychom účelově poukázané peníze, třeba na financování školství či kultury, použili někde jinde, jak nás napadne. A samozřejmě nás to naštvalo, když už více než rok bojujeme s Ministerstvem pro místní rozvoj, abychom byli zařazení do programu Živel 1 a na ty všechny škody dostali nějaké peníze. Napřed chyběly na ministerstvu formuláře, tak jsme si je vytvořili sami, ale to se nelíbilo, takže jsme to museli předělávat. Ta jejich pravidla se neustále mění. Pak nás úředníci tlačili k tomu, ať porušíme rozpočtová pravidla, tedy že máme uzavírat smlouvy s firmami bez finančního zajištění, no prostě chaos. Nakonec jsme se domluvili tak, že budeme dostávat finance na základě provedeného výběrového řízení, což není zrovna optimální,“ stěžovala si například Jana Murová, starostka Města Albrechtic na Krnovsku a nová poslankyně Parlamentu ČR, která pak ještě upřesnila:

„Takže až v srpnu jsme teprve vysoutěžili opravu dvou komunikací, i když jsme jich měli poškozených 26. Loni jsme potřebné výdaje a investice financovali z rezerv, ‚přežít‘ ale letošní zimu bez potřebných peněz bude určitě problém. Nevím, proč nám ministerstvo nemůže zaslat nějaké peníze zálohově, jak je to běžné u jiných výdajů, jež financuje stát.“

Další fabulace dosluhující vlády?

Redaktory ParlamentníchListů.cz zajímalo, kolik peněz vláda už vlastně uvolnila z vyčleněných čtyřiceti miliard na povodně postiženým regionům a zda těch necelých 16 mld., které ministr financí použil na jiné výdaje, se do této sumy vrátí a v jakém časovém horizontu. A jestli to náhodou dosluhující vláda nenechá alibisticky jen na svých následovnících. Proto se na tyto dotazy zeptali jak ministra financí, tak i premiéra na jejich předvolebních mítincích v Moravskoslezském kraji. Vždy ale byli ujištěni, že o ty peníze z té čtyřicetimiliardové sumy postižená města a obce určitě nepřijdou. Při pohledu na rozpočet na rok 2026 to ale s nějakým návratem zmíněných prostředků na povodňové škody v plné, vyčleněné výši moc nevypadá, zvláště když už loni bylo na škody vyčleněno třicet miliard, které ty postižené kraje určitě z větší části neobdržely. Z tohoto důvodu ParlamentníListy.cz přímo oslovily i Ministerstvo financí. Dostali jsme ale ohledně využití té čtyřicetimiliardové sumy jen povšechné, nekonkrétní odpovědi.

„Stát vyčlenil na likvidaci škod po povodních ze srpna 2024 celkem čtyřicet miliard korun (o 30 miliard byl navýšen rozpočet na rok 2024 a o 10 miliard na rok 2025). Prostředky byly rozděleny mezi jednotlivé kapitoly resortů podle jejich žádostí o navýšení rozpočtu, a to výhradně na odstraňování povodňových škod. Ministerstvo financí neeviduje samostatnou „zůstatkovou část“ z čerpání jednotlivých kapitol, dotační programy řídí konkrétní ministerstva. Přesné údaje o čerpání vyčleněných peněz budou zřejmé až ze státního závěrečného účtu za letošní rok, který bude k dispozici začátkem příštího roku,“ konstatoval mimo jiné Stefan Fous z odboru vnějších vztahů a komunikace na Ministerstvu financí.

I premiér Fiala sliboval rychlou finanční pomoc postiženým obcím. Foto: Jan Štěpán

Zřejmě největší objem financí na likvidaci povodňových škod by mělo využít Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Redaktoři ParlamentníchListů.cz tedy oslovili i tento resort ohledně dosavadního čerpání peněz z vyčleněného čtyřicetimiliardového balíku.

„To, jaké množství finančních prostředků určených na obnovu oblastí postižených povodněmi Ministerstvo financí potenciálně využilo nebo nevyužilo na jiné výdaje státního rozpočtu, nám nepřísluší hodnotit. Za nás mohu potvrdit, že MMR nyní disponuje částkou ve výši necelých pěti miliard, které postupně vyplácí samosprávám a občanům zasaženým loňskými povodněmi. Dohoda s resortem financí je přitom taková, že jakmile se budeme blížit vyčerpání této částky, budou nám poskytnuty další prostředky. Čistě městům, obcím, krajům a školským zařízením, tedy cílovým skupinám programu Živel 1, MMR zatím vyplatilo zhruba 500 milionů korun. Celkový objem žádostí těch subjektů ale přesahuje osm miliard. V nedávné době jsme navíc schválili změnu v programu, díky které mohou žadatelé realizovat svoje projekty až do roku 2033,“ uvedl Roman Chrenčík, vedoucí oddělení komunikace na MMR.

Nová vláda zjistí, kolik peněz postižené regiony skutečně dostaly

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že dosluhující vláda své sliby o rychlé finanční pomoci postiženým městům na škody zejména v jejich infrastruktuře splnila jen z velmi malé části. Peníze na obnovu přicházejí dost pomalu a komplikovaným způsobem. To v minulosti potvrdil ParlamentnímListům.cz i starosta nejpostiženějšího města Krnova v Moravskoslezském kraji (MSK) a také primátor Opavy Tomáš Navrátil. Ten k tomu konkrétně sdělil:

„Přístup státu k řešení následků povodní považuji za fatální selhání. Přestože vláda schválila ve státním rozpočtu částku čtyřiceti miliard korun určenou na pomoc postiženým oblastem, města a obce tyto prostředky dosud neobdržely. Očekávali jsme rychlou a cílenou pomoc. Místo toho však čelíme velmi složitému systému dotací, přetížené byrokracii a často i nesmyslně nastaveným podmínkám. Chybí centrální koordinace, celý proces je nepřehledný a zdlouhavý. Jsme tak nuceni sanovat škody z vlastních rozpočtových rezerv, které byly určeny na klíčové rozvojové projekty, například v oblasti bydlení. Dokonce připravujeme přijetí úvěru, abychom zajistili financování nezbytných investic. Takový přístup státu vůči samosprávám považuji za neakceptovatelný,“ velmi kriticky se v tomto směru vyjádřil i hejtman MSK Josef Bělica.

Jak bylo s účelově vyčleněnými penězi na škody po záplavách vlastně naloženo, chce konkrétně zjistit i nově nastupující vláda, alespoň v tomto smyslu se tak vyjádřila pravděpodobná nová ministryně financí:

„Když v loňském roce přišel Zbyněk Stanjura do Sněmovny požádat o čtyřicet miliard na následky povodňové katastrofy, bez váhání jsme to podpořili. Nevěřila jsem, že by dokázal zneužít neštěstí vlastních sousedů k rozpočtovému triku. Podle nedávného šokujícího nálezu NKÚ ale neuvolnil na povodně ani desetinu a zbylé prostředky byly použity na jiné účely. Co se týče našeho dalšího postupu, tak stanu-li se ministryní financí, způsob vynaložení peněz na povodně bude určitě jedna z oblastí, kterou podrobím okamžitému auditu a o výsledcích budeme informovat,“ slíbila místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.