Stanjura na Facebooku avizoval své zamýšlené prioritní oblasti pro Česko. „Vidím čtyři prioritní oblasti: bezpečnost a obranyschopnost, konkurenceschopnost a stabilní veřejné finance, dostupné bydlení a systém vzdělávání. Vláda, která řekne, že má třicet priorit, pak ve skutečnosti nemá žádnou,“ uvedl ministr financí.
V řadě z těchto priorit přitom současná vláda nedosáhla proklamovaných cílů. Nejvíce Čechy trápí nedostupnost bydlení, v této statistice bohužel už řadu let patříme mezi nejhorší země v Evropě.
„Česko se předloni umístilo nejhůře, loni nás přeskočilo Slovensko a skončili jsme předposlední, nyní jsme opět nejhorší z celé Evropy. Dostupnost vlastního bydlení v Česku tak zůstává nadále špatná a zatím to nevypadá na změnu,“ uvedl ekonom Miroslav Linhart ze společnosti Deloitte.
Standardní koupě nového bydlení v ČR totiž odpovídá ekvivalentu 13,3 průměrného hrubého ročního platu. Třeba v Norsku a Dánsku přitom ke koupi bytu stačí 4,8 hrubého ročního platu. Praha je navíc v dostupnosti bydlení druhým nejdražším městem v EU.
Mezi další Stanjurovy priority patří stabilní veřejné finance. Právě jejich konsolidace byla základním politickým cílem Fialovy vlády, ale podle mnohých expertů se příliš nepovedla. Loni byl schodek rozpočtu 271 miliard korun, letos je v plánu 241 miliard korun, ale příští rok se plánuje opět navýšit schodek na 280 miliard korun.
Už pro rok 2025 přitom rozpočet čelil možnému neschválení od prezidenta Petra Pavla. Tomu to doporučoval jeho poradce David Marek. Ten nakonec u prezidenta na jaře jako poradce skončil, patrně i proto, že se prezident jeho ekonomickými radami příliš neřídil. Markovi se nelíbilo například nadhodnocení příjmů z emisních povolenek nebo nejasné dotace pro obnovitelné zdroje energie.
Stanjura se v rozhovoru, který byl zveřejněn na stránkách Ministerstva financí, brání, že schodky rozpočtu sice neklesaly nominálně, ale v poměru k HDP patří Česko k nejlepším v Evropě. „S tím deficitem to není pravda. V mezinárodním kontextu jsme na tom velmi dobře. Pro organizace jako Mezinárodní měnový fond nebo OECD jsme příkladem země, která snižování deficitu zvládla. Můžeme mít sen o vyrovnaných rozpočtech, ale reálné to není. Víme, jaké politické náklady jsme zaplatili, abychom se dostali z pěti na 2,2 procenta,“ uvedl Stanjura.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič