Nový ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček poskytl rozhovor České televizi, v němž upozornil na vážný problém v dnešní době, a to je zhoršování duševního zdraví, zejména mladých lidí, u kterých přibývají diagnózy jako sebepoškozování nebo hraniční porucha osobnosti. Situace je podle jeho slov vážná a volá po koordinované akci. To, že se lidé cítí nešťastní nebo mají psychické problémy, je prý důsledkem různých krizí. Zmiňuje migraci, finanční krize, válku a covid.
Mediální analytik cituje zejména Horáčkova slova, že problematická je v této souvislosti i skutečnost, že žijeme převážně v digitálním světě a digitální ekosystém má svoje vlastní pravidla, která mají bohužel velmi nepříjemnou vlastnost, že složitosti světa zcela zásadním způsobem amplifikují, tedy zesilují, rozšiřují a prohlubují. „Vliv médií může být takto zdrcující a lidi, kteří mají slabší odolnost vůči mediálnímu nátlaku, to může docela vážně i poškodit,“ dodává Petr Žantovský s tím, že o tomto problému se málo mluví. V rozhovoru psychiatr rovněž popisuje, jak mají sociální sítě tendenci tlačit lidskou psychiku směrem k rigidnímu vnímání světa. Podle něj obecně platí, že čím blíž jsme přímé realitě, tedy fyzikálnímu světu, tím jsme ve světě odolnější. Naopak, čím víc je svět zprostředkován například mediálně, tím víc jsme v riziku, že z něj budeme zmateni. „To jsou zlatá slova, která by se měla více méně tesat. Potud pochvala,“ souhlasí Žantovský.
Zároveň však přiznává, že ne všemu, co Horáček v rozhovoru řekl, rozumí. Například jeho tvrzení, že lidé propadají dezinformacím a konspiračním teoriím a jsou ochotni věřit něčemu, co okolní realita jasně vyvrací. „Tyto věci se nedějí náhodou, něco se děje a my s tím něco musíme udělat," prohlásil Horáček. „Pan ředitel sám vyslovil konspirační teorii. Protože tvrdit, že propaganda, šíření částečně pravdivých či polopravdivých informací, které se děje, co svět světem stojí a politika politikou je, jen na různých technologických bázích, není náhoda a že to někdo řídí a musíme s tím něco udělat – tak to je konspirace jako Brno,“ dává mediální analytik najevo zklamání, že za jinak podnětným rozhovorem je tečka v podobě konspirace.
Soud řeší „morálnost“ článků AC24
V pokračování svého přehledu médií upozorňuje Žantovský na případ serveru AC24. Ten patřil k „dezinformačním" webům, které byly po začátku rusko-ukrajinské války zastaveny na pokyn Vojenského zpravodajství a byly vypnuty různými providery, v případě serveru AC24 provozovatelem T-Mobile. Majitel AC24.cz Ondřej Geršl dal celou věc k soudu. Na vývoj kauzy nyní upozornil například server iRozhlas, který informoval o soudním projednávání blokace. „Principem projednávání byly v zásadě tři věci. Jedna věc je, zda a v jaké výši vznikla neočekávaným a z určitého pohledu protiprávním vypnutím webu škoda. Tady zcela vypnutím webu škoda vznikla,“ dodává mediální analytik. Škodu znalec vyčíslil v posudku na 30–150 tisíc korun. Obě strany se však neshodnou, zda škodu způsobil žalovaný operátor T-Mobile, který blokaci prováděl.
Který voličský tábor je agresivnější a více neslušný?Anketa
Další znalecký posudek, který se před soudem probíral, se týkal „morálnosti“ obsahu, který se v době blokace na webu AC24 vyskytoval, a podílu textů převzatých z ruských státních médií. „Ta morálnost či nemorálnost je zde definována tak, že AC24 v některých článcích odkazoval na ruská státní média, zejména Russia Today. Já tedy nevím o žádném zákonu v naší legislativě, který by se zabýval morálností či nemorálností v oblasti šíření informací. Každopádně se zcela zřetelně jedná o porušení článku 17 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje svobodu projevu a právo na informace,“ připomíná mediální analytik a dodává, že každý má právo šířit informace podle vlastního uvážení jakýmikoli způsoby a z jakýchkoli zdrojů, a to bez ohledu na hranice státu.
Petr Žantovský shrnul, že se spor posouvá do další fáze. Obvodní soud pro Prahu 4 původně dal za pravdu T-Mobilu, Městský soud v Praze naopak konstatoval, že škoda vznikla a je třeba řešit její výši. Podle něj je ale nejzásadnějším bodem celé kauzy zmíněný pojem „morálnost“. „Jak může jakýkoliv soud, snad s výjimkou těch, které se zabývají porušením trestních záležitostí, rozhodovat o tom, co je nemorální?“ ptá se mediální analytik a dodává, že to osobně považuje za nepochopitelné. Podle něj tak stále nejsme na konci a je možné, že Ondřej Geršl bude ještě odsouzen za údajnou „nemorálnost“. „Možná se pak budeme i divit, podle jakého paragrafu a na kolik. Ale to už se zřejmě do voleb nestihne, tak si počkejme na další výsledek,“ uzavírá mediální odborník tuto linku.
Dokument o Nohavicovi rozděluje veřejnost
Na závěr vydání Týdne v médiích se Petr Žantovský zaměřil na kulturní událost – premiéru dokumentárního filmu Jarek o písničkáři Jaromíru Nohavicovi a také na ohlasy, které tato novinka vyvolala v médiích i mezi lidmi. Za nejzajímavější, nejpřesnější a nejpravdivější recenzi, kterou na toto téma četl, označil Žantovský text zkušené filmové a televizní recenzentky Mirky Spáčilové na iDNES.cz s titulkem Jarek, prostě kluk z paneláku. Proč se má pořád hájit? Spáčilová v něm nejprve popsala klady i zápory filmu, ale to podstatné, co si z její recenze podle Žantovského odnést, je vysoká míra empatie vůči Nohavicovi.
Zároveň přiznal, že ho osobně urážejí výkřiky anonymů v internetových diskusích, kteří Nohavicovi vyčítají jeho minulost či ocenění převzaté z rukou ruského prezidenta. „Proto mě tak trochu i osobně urážejí různé výkřiky těch anonymů na diskuzích typu Československé filmové databáze, kde se perou neustále ti, kdo vykřikují něco o nějakých udavačích z Těšína podle Hutkovy písně a vyčítají Jarkovi metál převzatý z rukou Vladimira Putina před mnoha lety, dávno před ukrajinskou válkou, který dostal za šíření ruské tvorby,“ pozastavuje se mediální odborník.
K odpůrcům Nohavici následně Petr Žantovský dodává: „Ti, kdo mu dnes vyčítají, že nevrátil toto vyznamenání, jsou prostě hlupáci, kteří nestojí za slovo. Velmi nerad to takto paušalizuji. Když nejste schopni si domyslet souvislosti určitého faktu, tak vám prostě chybí nějaké kolečko v hlavě. Potom je třeba přistupovat k tomu, co sdělujete světu, s opravdu velikou rezervou a opatrností.“
Podle Petra Žantovského dokázal Nohavica za poslední desítky let, že je skutečně nenahraditelným a nejviditelnějším českým písničkářem, který umí stejně dokonale lyrickou milostnou píseň jako ostrou politickou skladbu, ale i krátké fejetonové či agitační písně. „Je to talent mnoha rozměrů a nepamatuju si, kdy jsme tu měli posledního takového – určitě Karla Kryla. Mezitím bych pátral dost marně. Takže, milý Jarku, gratuluju ti k tvému filmu a užij si ho,“ uzavírá Petr Žantovský.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Novotný