Starosta Pohořelic: Doufám, že nedojde na „přidělování“ uprchlíků do rodin jako během II. světové války

Starostou jste již čtvrté volební období. Čeho nad rámec běžné práce starosty byste chtěl v tomto volebním období dosáhnout?

Je otázkou, co je „běžná práce“ starosty.

V tomto volebním období chceme dosáhnout protipovodňové ochrany města. Nositelem projektu je Povodí Moravy, město zajistilo zpracování projektové dokumentace a vybavilo potřebná povolení. Dále se město bude podílet na uvedené akci i finančně – spolupodíl odhadujeme na cca 15 milionů Kč. Cena bude záležet na výsledku výběrového řízení na zhotovitele díla.

Dále bychom rádi upravili okolí i interiér a vybavení objektu bývalého kina. V současné době tam probíhají práce na zateplení stěn budovy. Budeme se snažit najít finance na pokračování oprav uvnitř budovy, aby sloužila k vystoupením škol, kroužků i k dalším kulturním akcím. Blízkost Brna (a tím i multikin) se na návštěvnosti v posledních letech fungování kina negativně promítla. Musím však dodat, že jsme promítali celuloidové nosiče a neměli k dispozici nové filmy.

Jsem přesvědčen, že přínosem pro zpřehlednění dopravy by byla realizace okružní křižovatky na souběhu cest od Mikulova a Znojma. Sbíhají se tam čtyři krajské a jedna místní komunikace a vznikají tam často kolizní situace.

Potřebné je také řešení křižovatky v místě napojení průmyslové zóny na ulici Vídeňská.

Co čeká ještě Pohořelice tento rok?

Otevřeme po více než roce oprav objekt staré radnice. V přízemí je umístěna knihovna s bezbariérovým přístupem a reprezentativním vstupním prostorem. U sálu je dosti podstatně opraveno zázemí – prostor bufetu, občerstvení. Opravena jsou WC pro návštěvníky akcí. V horním patře jsou opravené podlahy, nově položené parkety, budeme mít i nové vybavení prostor, nové osvětlení. Byl opraven krov a položena nová střecha. Je opravená fasáda, vyměněna okna, sál je zateplen.

Bude ukončena oprava chodníku na ul. Lidické, což je centrum města a místo s největším dopravním zatížením. V loňském roce jsme na přilehlé části zrekonstruovali autobusová stání (je zde přestupní uzel), postavili objekt zázemí (občerstvení, prostor pro čekání i WC pro cestující), upravili přilehlé malé parkoviště. Po dokončení úpravy chodníku může tato část města sloužit občanům několik dalších desetiletí.

S blížícím se koncem roku vás čeká také schvalování rozpočtu. Máte představu, jaký bude?

Podle rozpočtového výhledu, ze kterého příprava rozpočtu vychází, budeme schopni zajistit běžný provoz městského úřadu a služeb, jež město svým občanům poskytuje (svoz odpadů, předškolní a školní vzdělávání, provoz sportovní haly, knihovny aj.). Věřím, že se nám podaří uskutečnit řadu investičních akcí, na které občané už netrpělivě čekají. Dále budeme pravidelně splácet úvěry, které byly v minulých letech použity na investiční výstavbu.

Pokud se nepletu, městu pomohla novela RUD. Z čeho ale plynou městu největšího zdroje příjmů?

Na daních včetně správních poplatků, které jsou příjmem městského rozpočtu, je to díky RUD oproti roku 2011 zvýšení v roce 2015 o cca 20 mil. Kč (na 68 mil. Kč), dále je to postupná privatizace části bytového fondu a pozemků pro výstavbu RD developerovi.

Domníváte se, že daňové příjmy obcí odpovídají požadavkům, které jsou na ně ze strany státu kladeny?

V obcích panuje obecná shoda, že za výkon přenesené působnosti (státní správy) by obce měly dostat více prostředků, tzv. příspěvek na „výkon přenesené správy“. To jsou finance od státu, které vynaložíme v převážné většině na mzdy pracovníků a zčásti na provoz úřadu. Na chod úřadu město doplácí stejně jako další města a obce. Je to ale zajištění služby pro občany, kterou jsme u nás chtěli nabízet (stavební úřad, životní prostředí, matrika, doprava – řidičské průkazy, přihlašování vozidel, přestupky v dopravě, živnostenský úřad, sociální a zdravotní – orgán péče o dítě, matrika, občanské průkazy a pasy aj.). Máme zde další instituce, které bychom k nám nedostali, kdybychom nebyli obcí s rozšířenou působností. Mám na mysli pracoviště úřadu práce, pracoviště VZP, výjezdové stanoviště zdravotnické záchranné služby.

Pohořelická tiskárna avizovala přijmout 15 nových pracovníků. Rýsují se ve městě i nějaká další nová pracovní místa?

Tiskárna – a ostatně i další firmy v Pohořelicích bojují s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Podle dostupných informací je ve městě cca 290 volných pracovních míst, naproti tomu je v evidenci úřadu práce kolem 180 místních občanů. Jejich pracovnímu uplatnění brání nedostatečná kvalifikace a v některých případech to jsou i špatné nebo chybějící pracovní návyky. Máme zde firmu, která poptává kvalifikované obráběče kovů, obsluhu NC strojů. Další společnosti poptávají zaměstnance s jinými kompetencemi.

Jaká je ve městě vlastně aktuální míra nezaměstnanosti?

V září to bylo necelých 6 %.

Nejvíce postiženým krajem v souvislosti s uprchlickou krizí je Jihomoravský kraj. Hejtman Michal Hašek také vyzval v rámci krizového řízení všechna pověřená města v kraji, aby našla ve svém ORP místa, kde mohou být umístěni uprchlíci. Má město prostory, které by mohly být dočasně za tímto účelem využity? Případně jak se budete snažit pomoci?

Vhodné prostory pro tyto účely ve městě nemáme. V případě nějaké krize nebo spíše havárie či evakuace našich občanů můžeme postižené dočasně umístit do sportovní haly. Je to ale řešení na hodiny, maximálně dny, nikoliv krátkodobé či dokonce dlouhodobé ubytování. V případě potřeby můžeme uspořádat humanitární sbírku.

Není to tak dlouho, co Jaroslav Kubera v médiích řekl, že: „Uprchlíci budou na krku státu, který si s nimi nebude vědět rady, tak je hodí na krk obcím a nejprve těm s rozšířenou působností. Každá obec s rozšířenou působností dostane kvóty. Tohle očekávám zcela vážně.“ Co vy na to?

Senátor Kubera je zvyklý říkat zcela otevřeně své názory, které se často nekryjí s oficiální politikou státu, ale srozumitelně vyjádří obavy běžných lidí. Volné byty město nemá. Doufám, že nebudu v situaci, kdy – jako starosta – bych určoval, do kterých rodin budou umístěny rodiny běženců či jednotlivé osoby. Rodiče mi vyprávěli, že během II. světové války byly rodinám „přidělovány“ další rodiny, které přišly např. při náletu o bydlení nebo byly odsunuty z pohraničí. To ale šlo o příslušníky stejného národa se stejnou mentalitou, kulturou, vyznáním. Navíc solidarita mezi lidmi v tomto případě byla velice silná. Věřím, že k takové situaci nedojde.

Co říkáte na vývoj uprchlické krize? Vidíte světlo na konci tunelu, nebo se obáváte, že s příchodem teplých dnů migrační vlna znovu zesílí? A lze tomu případně nějak zabránit?

Domnívám se, že změnu „pořádků“ nejsou schopny státy (ani velmoci) naordinovat v těchto státech zvenčí. Tato změna musí přijít z lidu, zezdola (anebo pořádek zavede pevná ruka některého z místních vládců). Jestliže má někdo zažité celé generace určité návyky, během týdnů, měsíců, ba ani několika roků tuto mentalitu nezmění. Lidé musejí projít vývojem, musejí se sami chtít změnit. Musíme pomáhat potřebným v místě, kde žijí svým způsobem života, kde si navzájem rozumějí. Pokud život chtějí strávit u nás, měli by převzít náš způsob myšlení, naše hodnoty – ostatně vždyť možná proto k nám někteří míří.