Starosta z ODS: Spolupráce s TOP 09 nebude žádné bratříčkování, ale politický boj

Jak jste se vyjádřil počátkem roku pro naše stránky, návrat ODS k vedoucí pravicové straně odhadujete na 7-9 let a současně jste předpokládal, že během této doby nastane v daleko větší míře spolupráce s TOP 09. Vaše slova se nyní naplňují. V rámci senátních voleb bude ODS v některých městech spolupracovat s TOP 09. Co si od této spolupráce slibujete? A vzhledem k poklesu preferencí obou stran a celkovému tříštění stranického systému, dokážete si třeba do budoucna představit fúzi stran?

Můj odhad doby návratu ODS mezi silné politické strany vychází z odhadu voličských nálad. Volič uvěří slibům, mnohdy nereálným. Po celé volební období čeká, kdy už budou sliby naplněny. Při dalších volbách si říká, že dá svým oblíbencům ještě jednu příležitost, protože se podvědomě brání si přiznat, že se spletl. Až poté procitne a hledá jinou alternativu, která třeba ani neslibuje pečené holuby… Netýká se to všech voličů, nechci je určitě podceňovat. Musíme si ale přiznat pravdivost známého pořekadla, že bez práce nejsou koláče. Platí to samozřejmě i pro nás, ale ODS líbivá hesla vůči voličům moc nepoužívá a ani nepoužívala. Co si slibuji od spolupráce s TOP 09? Nebude to žádné bratříčkování, ale politický boj. Myslím, že východiska obou stran mají hodně společného. Dát je dohromady může právě to, že v některých oblastech nemají třeba početnou členskou základnu nebo že nemohou najít vhodného kandidáta do voleb, který by oslovil voliče. V tom případě je určitě lepší se spojit, protože obě strany mají voličskou základnu hodně napravo, resp. napravo od středu. Takže spojení ano, ale zpočátku to bude se smíšenými pocity. Nevím, jak spolupracují pánové na vrcholné politické úrovni, my v komunální politice se musíme domluvit, abychom mohli dělat něco pro lidi v obci. Když se nedomluvíme, nic neuděláme a voliči nám to spočítají – třeba vynadají na ulici, v hospodě, na srazu spolužáků, nejpozději u voleb. Volební programy různých stran obsahují na obcích cca 90 % shodných problémů k řešení. Záleží pak na osobnostech, zda překonají možné antipatie, zda jsou schopni se přenést přes nějaké osobní pocity a podpořit i návrh, který podal někdo druhý. Myslím, že u nás v Pohořelicích se nám to zatím dařilo. Přál bych nám, aby taková atmosféra vydržela i po blížících se komunálních volbách. K fúzi stran, domnívám se, nedojde.

Jak velkou konkurencí jsou podle vás nejen pro ODS, ale celkově pro etablované strany, nové strany a hnutí?

Určitě jsou velkou konkurencí. Lidé jsou po některých senzačních odhaleních z vrcholných pater politiky znechucení a někdy ztotožňují praktiky jednoho jednotlivce s celou stranou, paušalizují to na všechny členy či příznivce. Ale to je v lidské povaze, že člověk hledá něco lepšího, neokoukaného. Řada lidí řeší své osobní problémy nebo vnímá negativně celospolečenské problémy. A najednou se objeví charismatická osobnost, která nabízí jednoduchá, rázná řešení, může také naznačit, že je přebujelý úřednický aparát a je ho třeba řádně zredukovat. Na to slyší drtivá většina lidí. Za takovým člověkem pak lidé jdou.

Vy osobně jste v Pohořelicích vyhrál již 3x za sebou. Jak vidíte vaše šance nyní? Jak velkou konkurenci například shledáváte v již zmíněných nových stranách?

Je podaných 8 kandidátek. Jsem (nebo budu, pokud nám lidé dají dost hlasů) jedním z 21 členů zastupitelstva. Šance je tak 5 %. Zatím nebyla zveřejněna jména lídrů, ale každý lídr má ambice dělat starostu. Samozřejmě budu nabízet mé či „naše“ (nyní jsme v tandemu s velice šikovným mladým místostarostou z naší kandidátky) zkušenosti a znalosti města i další problematiky. Záležet bude na tom, zda nám dají voliči důvěru a zda to budou členové zastupitelstva akceptovat.

Jestliže ve volbách uspějete, co považujete za nejdůležitější?

Aby se zastupitelé byli schopni shodnout na potřebách města a to pak zohlednili při projednávání záležitostí a hlasování. Pro město je lepší, když se 4 roky pracuje, než když 4 roky probíhá forenzní audit, který hledá nějaké chyby předchůdců.

Co by podle vás pomohlo městu z dlouhodobého hlediska? Máte nějakou vizi Pohořelic, řekněme, za 5-10 let?

Jednoznačně většině obcí pomohla změna rozpočtového určení daní. Je určitě lepší, když obec „žije“ ve stabilním prostředí a ví, s jakým objemem prostředků dlouhodobě může počítat. Spoléhat na „porcování medvěda či medvídka“ se nevyplácí. Myslím si, že dotace by měly pomáhat v mimořádných situacích (živelní pohromy, vyrovnání nějakého dlouhodobě nepříznivého stavu – komunikace, nezaměstnanost, zasíťování infrastruktury pro investora). Takřka všechny prostředky by obec měla dostat podílem na daních, objem financí by měl být předvídatelný.

Vize Pohořelic – potřebujeme zrealizovat protipovodňovou ochranu města, odstranit některá nebezpečná místa v dopravě (křižovatky, přechody, chodníky, cyklostezky), opravit objekty – ať již bytové, nebo nebytové. Zatím se zaměřujeme na opravy těch objektů, kde dosáhneme na dotace, např. na zateplení. Vize za 5 - 10 let – město s vyřešenou infrastrukturou, kvalitními silnicemi, vzrostlou zelení (v posledních dvou letech jsme v katastru města vysadili zeleň na cca 40 hektarech ploch).

Dostatek pracovních míst v místní průmyslové zóně. Občané mající práci a pravidelný příjem, který jim umožní řešit si problémy s bydlením, vzděláním dětí atd. Tolerantní občané, kteří jsou si schopni vyjít vstříc a setkávají se při příjemných společenských akcích. Bohatý spolkový život, opravené prostory pro kulturu.To by se mi líbilo. Také by se mi líbilo, kdyby už byly vlastnicky vyřešeny všechny pozemky, hlavně v zastavěném území. To nám dělá velké problémy. Paradoxem je, že často jsou to státní pozemky, na nichž je problém postavit chodník, silnici, které slouží veřejnosti, a pozemek je také veřejný, ale ne tak úplně. Toto je třeba řešit.

Dvanáct let v komunální politice je také poměrně dlouhá doba. Neměl jste chuť s ní někdy praštit?

Člověk si musí hodně dlouho pamatovat každý drobný nebo větší úspěch. Z toho dobrého pocitu musí čerpat v době, kdy se nedaří – získat dotace, starostu navštěvují lidé často s nepříjemnými věcmi (v domnění, že starosta problémy jednoduše vyřeší, protože má na to zdroje - byty, finance, pravomoc přinutit souseda dělat to, co chce druhý soused). Mnohdy člověk pozná hned (nebo za nějaký čas), že u některých lidí chybí vůle ke kompromisu, že trvají na svých představách bez ohledu na druhé. To potom nastává situace, kdy člověk zaváhá a zvažuje, zda ho to ještě baví. Přiznám, že občas člověku dojde energie. Nevím, jak ostatní starostové – ale mně v těchto případech např. pomáhá, když jsem pozván na akci Klubu seniorů. Ti se dokáží tak pěkně bavit, udělat si dobrou náladu. Někdo donese z domu buchtu, zákusky, jiní udělají chlebíčky, objedná se harmonikář. Při těchto příležitostech dobíjím baterky. Ti lidé mají nadhled, chtějí se pobavit, zorganizují si příjemné odpoledne. Tak by to mělo fungovat v celém městě, v celém státě. Příjemné také je, když se člověk zúčastní besídky školy nebo vystoupení žáků ZUŠ. To si hned poopraví mínění o dorůstající mladé generaci. Hned se lépe pracuje.

V čem se za tu dobu proměnila politika k lepšímu, či horšímu a kde vidíte v současnosti její největší nedostatky?

Politika by měla mít za cíl dobrou správu veřejných záležitostí a politikové by to měli mít na paměti. Protože ve vrcholné politice (mám na mysli Parlament a Senát) jsou osobnosti a většinou silné osobnosti, dochází ve vrcholné politice často k nesmiřitelným názorovým rozdílům. Je to právě o osobnosti a její schopnosti ke kompromisu. Mám pocit, že se osobnosti snaží stále více prosazovat, exhibovat. To je spíše proměna k horšímu. Důsledkem a nedostatkem pak je, že nemáme přijaty některé předpisy, které stát zřejmě potřebuje. Někdy mi připadá, že monarchie - samozřejmě s osvíceným monarchou - by mohla být řešením. Ale to je spíš pokus o vtip.

Vidíte za sebou vy osobně konkrétní výsledky své práce? Na co jste nejvíce pyšný?

V komunální politice je dobré, že si člověk občas na výsledek práce může tzv. „sáhnout“. Jsem rád, že máme vyřešeno čištění odpadních vod (mimo jednu část města, kde se snažíme dlouhodobě tuto síť vyprojektovat, povolit a zrealizovat), že funguje zásobování vodou (ještě v roce 2006 na jedné ulici jezdil traktor s nerezovou nádrží a lidé si chodili pro pitnou vodu do kbelíků). Jsem rád, že máme plynofikovanou obec i její části. Je dobře, když lidé berou jako samozřejmost, že mají tyto sítě k dispozici a mohou je využívat. Jsem rád, že máme opravenou mateřskou školu a s největší pravděpodobností jsme po několika letech kladně vyřídili všechny žádosti o přijetí děti tříletých a starších. Jsem rád, že máme fungující úřad obce s rozšířenou působností. Možná někomu připadají naše „úspěchy“ malicherné a samozřejmé, ale skrývá se za nimi hodně práce všech – zastupitelů, občanů, zaměstnanců a dodavatelů. Jsem rád, že nám to v Pohořelicích funguje.