Jak jsem se dozvěděla z Vašeho životopisu,  před čtvrtstoletím jste se přestěhovala do Kroměříže, jež letos oslavila své 750. výročí.  Čím si vás město získalo a proč je podle vás dobré žít zrovna zde? Jaké výhody nabízí obyvatelům život v Kroměříži?

Kroměříž je mým domovem, protože je spojená s rodinným zázemím a je rodným městem mých dětí. A také je to můj prostor profesního zrání. Zkrátka – zapustila jsem zde kořeny. Myslím, že pro člověka s otevřenýma očima je Kroměříž neustálým zážitkem a inspirací. Město historické s dominantami známými z turistických průvodců, ale i se zákoutími, která postupně objevujete a nemůžete nemilovat. Podzámecká i Květná zahrada jako nádherné relaxační zóny a k tomu poměrně bohaté zázemí služeb a infrastruktury. A stále je co zlepšovat. Máme možnost dynamicky se rozvíjet - například na pozemcích po bývalých kasárnách, kde již vzniklo moderní výstaviště a chystá se velký projekt sportovně oddechové zóny …, ale hlavně – město Kroměříž to jsou skvělí poctiví, pracovití a optimističtí lidé a já jsem hrdá na to, že mohu mnohé nazývat svými přáteli.

Jako stranu jste si vybrala ODS. Proč zrovna tuto stranu a jak nyní nahlížíte na krizi, kterou strana již delší dobu prochází? Myslíte si, že je v současné době ODS schopna zvrátit ten negativní trend? Snaží se s tím strana něco dělat? Zatím se to moc neprojevilo.

Vždy jsem považovala vstup do politické strany za rozhodnutí, které je v rovině občanské stejně zavazující jako třeba volba životního partnera v osobním životě. ODS jako symbol znovunastolení občanské demokratické společnosti v polistopadové době byla pro mě správná volba rozumem i citem. Nyní se tato strana (a ne jediná) díky některým jejím představitelům dostala do určitého mezního bodu. Věřím, že tradice ODS a lidé v ní, kteří mohou nabídnout čistý štít, dostanou příležitost ukázat nový směr a znovu získat důvěru a respekt sebe sama i svých voličů.