„Ahoj, jak se máš, co prostata, už je vyléčená? A syn je po úrazu také v pořádku? Tak to jsem rád, to jsem rád. A to pojištění se ti líbilo? Ano? Tak to je bezvadné. Ať jste zdraví, kdyby si zase potřeboval ty léky, dej mi vědět, manželka ti poradí…“ Ano, i takto může probíhat telefonát mezi vaším finančním poradcem, jehož znáte roky a který zkrátka jednou po ránu zavolal, aby se zeptal, jak se máte. Je to telefonát důvěrný? Veřejný? Jsou tyto postupy nekalé natolik, aby stát monitoroval všechna vaše slova a po dobu pěti let je kdesi skladoval? Vypadá to, že ano.

Jak se totiž naší redakci podařilo zjistit, plánované změny v novele zákona ukládají finančním poradcům, respektive jejich organizacím či zaměstnavatelům, aby hovory nejen nahrávali, ale rovněž skladovali. Kde? Proč? Jak? Na to novela zákona neodpovídá.

„Povinnost nahrávat všechny hovory, tedy včetně soukromých informací, nepomůže vůbec ničemu. Naopak. Bude znamenat brutální průlom do soukromí spotřebitelů. Argument, že se již v minulosti nahrávaly všechny hovory, není pravdivý. Nahrávaly se a nahrávají telefonáty, kde reálně k obchodům dochází. To je v pořádku. Ale povinnost nahrávat všechny hovory, tedy včetně soukromých informací o rodině, dětech, zdravotním stavu nebo třeba pracovních věcech, to je neakceptovatelné. Nikdo asi nechce, aby to, co říká do telefonu, někdo nahrával, poslouchal to někdo cizí a aby to ‚leželo‘ povinně pět let někde na serveru nebo u operátora,“ sdělil naší redakci šéf České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování Jiří Šindelář.