Hostem Martina Veselovského v DVTV byl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS)  Josef Středula. Nejdříve se Veselovský Středuly vyptával, zda ho děsí pokles ekonomiky, propad rozpočtu, nezaměstnanost. „Ano, děsí, na straně jedné. Na straně druhé, je vždycky dobré o tom hovořit a uvědomit si, co se vlastně děje. My, když jsme přišli s naším tiskovým briefingem minulý týden, tak jsem se setkal s tím, že nám někteří vyčítali, co to vlastně říkáme. My jsme neříkali nic jiného než to, co se může stát,“ uvedl Středula. Dodal, že odhaduje krátkodobý pokles zaměstnanosti až o 450 000 zaměstnanců. Propad ekonomiky odhaduje na pět až osm procent. Dodal, že v Německu je odhad poklesu až o dvacet procent, a podotkl, že česká ekonomika je s tou německou velmi svázaná.

„Ona česká ekonomika je taky vázaná tím, že my tady vyrábíme spoustu výrobků, které jsou, co se nákladů týká, mnohem levnější, a tudíž budeme pro Spolkovou republiku mnohem zajímavější jako dodávka, takže budou chtít získat nějaký profit z toho a samozřejmě to soustředění toho dodavatele na ty levnější země jako Česká republika bude daleko silnější. Takže z tohoto pohledu by se dalo odhadnout, že ten propad nebude tak velký, bude ale samozřejmě hodně záležet na tom, jakým způsobem se popereme a jak budeme připravovat nástroje na pomoc lidem, jako jsou OSVČ; a vy už jste v tom úvodu řekl o cestovním ruchu, tak například cestovní ruch je odvětví, co dlouhodobě rostlo a v této chvíli je prakticky zastaveno,“ vysvětlil. Bude tedy prý záležet na tom, jak se z toho dostaneme, jelikož cestovní ruch je poměrně dost vázán na lidi, co sem přijíždí. Cestovní ruch tedy bude mít největší propad.

Navíc cestovní ruch bude dle Středuly postižen nedůvěrou občanů. „Lidé budou maximálně cestovat po území země, kterou znají, nebo na místa, která znají a jsou si jisti, že tam nebude přítomný ten virus nebo budou alespoň v nějaké vzdálenosti, aby se mohli vrátit domů; a ty destinace, které byly námi velmi oblíbené dosud, tak budou mít velmi vážné problémy, protože nám bude velmi dlouho trvat, než získáme důvěru v destinace, zdali je to tam bezpečné pro pobyt nás, rodin a tak dále.“

„To ale uvažujete, pane předsedo, v intencích toho, že by už tohle léto byly takříkajíc otevřené hranice. Teď nejsou otevřené. Stále tu je na stole scénář, o kterém mluví šéf Ústředního krizového štábu pan Prymula, že tohle léto bude prostě tuzemská dovolená,“ upozornil Středulu Veselovský. „Pokud bude tuzemská dovolená,“ namítl předseda odborů. „Opětovně zase záleží na tom, jak rychle a v jakém čase se budou odbourávat ta opatření, která se přijala. To znamená, jak dlouho bude trvat zákaz pohybu, jak dlouho budou trvat snížené počty pro shromáždění lidí; jestliže to bude do června, nedá se očekávat, že by někdo začal výrazně cestovat, byť po České republice,“ dodal. „Myslíte si, že když budou trvat do června ta opatření, možná teď ta zpřísněná, možná o něco rozvolněnější, tak není možné, že se nastartuje v létě cestovní ruch tuzemský?“ zeptal se moderátor. „Já si myslím, že se to nestane, ale to není z pohledu toho, že by cestovní ruch sám o sobě toho nebyl schopný, ale jestliže vláda nepomůže například cestovnímu ruchu, tak ty firmy budou muset zavřít. Ony nemají takové zdroje na to, aby mohly přežít do června. To je skoro nemožné. Ty, co přežijí, tak to budou spíš výjimky,“ upozornil.

A co by si Středula představoval jako pomoc? Na to odpověděl, že ta pomoc musí být podobná té rakouské nebo německé. „Jestliže se stalo, co se stalo, tak je nutno sáhnout velmi hluboko do kapsy, v tomto případě státu, nikdo to nezpůsobil úmyslně, ani stát, ani ty subjekty a je potřeba jim velmi intenzivně pomoci. Například v Rakousku je to tak, že stát si je toho vědom a už teď začal těm malým nebo středním firmám velmi intenzivně dávat finanční prostředky, aby měly zdroje na to, aby až to odezní, mohly opravdu velmi plynule rozjet; a třeba pro to Rakousko je právě otázka cestovního ruchu naprosto rozhodující. Ti bez cestovního ruchu mohou mít obrovské problémy a my bychom se měli od nich rozhodně učit, protože z mého úhlu pohledu je cestovní ruch měřítkem toho, jak jsme schopni, nebo nejsme schopni vládnout. Obě ty věci jsou z mého úhlu pohledu opravdu rozhodující,“ objasnil Středula.

„Takže vláda by podle vašeho názoru, pane předsedo, měla začít rozdávat peníze, minimálně firmám v cestovním ruchu?“ tázal se moderátor. „Vláda by měla pomoci celé ekonomice, to se nedá takto dělit. My jsme z toho vysekli pouze cestovní ruch, ale cestovní ruch bude nejvíc dotčen tím, že ta důvěra se bude vracet strašně, strašně dlouhý časový úsek od chvíle, kdy se všechna ta opatření odbourají,“ odpověděl Středula. Řekl ještě to, že Prymula řekl, že opatření o zákazu hromadných akcí budou ukončena až jako poslední.

Fotogalerie: - Zavřené krámy

Středula řekl, že se mu líbila ta iniciativa, kdy si lidi předplácí služby u živnostníků, protože živnostníci přišli ze dne na den o práci a výdělek. „Pokud občan přijde o zdroje a pokud má nějaké závazky, tak může taky skončit v exekucích, to znamená, že se stane to, že absolutně klesne kupní síla, lidé přestanou utrácet za předměty dlouhodobé spotřeby, čímž zastaví ekonomiku v té části, kde se vyrábí předměty dlouhodobé spotřeby, které nepotřebujete pro ten běžný, denní, nutný život a výsledek bude ne nepodobný tomu, jak ta ekonomika skončila v roce 2009 a následně, ale tady je to o to horší, že tehdy to byla krize finanční, ale teď se zastavila stejně tak poptávka jako nabídka a subjekty nemají finanční prostředky. Je to kombinace, která se tady historicky, možná kromě válečných událostí, prakticky nestala,“ popsal Středula vážné problémy.

Dotkl se i odlivu dividend. „Mně volal v době, kdy už vypukla ta situace, jeden generální ředitel jedné opravdu velké firmy a říkal: ‚Pane předsedo, pomozte mi, mě moji majitelé nutí, abych jim poslal dividendu.‘ Tak jsem si říkal, oni to nepochopili, co se děje, ne oni prý usoudili, že tu dividendu je nutno poslat. Takže jsme učinili nějaká opatření a požádali jsme, zda je možné to jako opatření také přijmout, a došlo k tomu, že Česká národní banka při svém jednání sdělila, že vyzývá subjekty, aby v této době dividendy neodesílaly. Já to považuji za velice silný signál, nevím, v jaké míře to vyposlechly všechny subjekty, ale na straně druhé si myslím, že je to nejsprávnější opatření, které mohou udělat. Společenská zodpovědnost těch firem, v České republice zisk získaly a nyní je správné, aby tu ty finanční prostředky nechaly, aby měly možnost a šanci na ten budoucí profit, a to je jedna z těch situací, která nastala,“ vylíčil šéf ČMKOS.

Dále se bavili například o tom, že by bylo vhodné uzavřít ty podniky, které si to mohou dovolit, na 14 dní. Chodí mu prý neustále zprávy od zaměstnanců těchto firem, že se tam dělá na směny, jezdí namačkaní v autobusech a bojí se, jelikož neví, zda jeho kolega v práci byl či nebyl v kontaktu s nakaženým, či snad není nakažený. Doporučené dvoumetrové rozestupy se prý vůbec nedodržují. „Jde jenom o to vyslechnout, zvážit, přijmout opatření, aby se lidé cítili bezpečně, a pokud jej nejsou schopni vytvořit, tak v tom případě je to otázka diskuze, zda přerušit ten provoz nebo nepřerušit. To neznamená přerušit navždy,“ dodal.

„Pak je tady jedna důležitá věc, kterou jste před chvílí nakousl. Po dnešní omluvě Romana Prymuly, šéfa Ústředního krizového štábu, za to, že pozdě komunikovali změnu, která nastala už předevčírem, tak byla veškerá ta opatření, která se týkala protikoronavirových opatření ve společnosti, tak byla odňata z toho režimu podle zákona o stavu nouze a byla dána pod zákon o ochraně veřejného zdraví. Mě by zajímalo, jak tohle hodnotíte,“ zajímal se Veselovský.

Středula odpověděl, že vůbec nepředpokládal, že by to mohl někdo udělat. Prý má pocit, že se jedná o nebezpečnou snahu. „To je snaha o to, aby nemusela být aplikována část krizového zákona, která říká, že pokud vláda vyhlásí jeden z těch stavů, které má právo vyhlásit, tak musí nahradit všechny škody, které vzniknou fyzickým a právnickým osobám. Volně cituji tu dikci paragrafu 36, tam je toho ještě o kousek více. Z tohoto pohledu, jestliže se přejde k režimu zákona o zdraví, tak to znamená, že už nikdo nedostane žádnou náhradu škody. To si myslím, že je předmětem a cílem celého toho opatření. Myslím si, že to není důstojné,“ pronesl vážným tónem. Dozvěděl se to prý chvíli předtím, než přišel do pořadu, a z jeho pohledu se toto nemělo vůbec stát.

„Z mého pohledu to je politická chyba. Ze strany právní si myslím, že to není uděláno tak, aby se mohli z toho zákona vyhnout, to znamená z vyhlášení stavu nouze a všech těch záležitostí, co z toho jsou, a navíc si myslím, že to není dobrá zpráva pro ty, kteří teď diskutují doma, zda zkrachuje ta jejich živnost nebo obchod nebo restaurace nebo služba, kterou mají teď zakázáno ze strany zákona, protože se nemůžou ani dovolat spravedlnosti z tohoto úhlu pohledu, takto to působí,“ dodal. Prý to je podobné chování šmejdů. „To je pro mě opravdu něco, kde v této chvíli sám se sebou vyhodnocuji, co se vlastně stalo. Ptám se sám sebe, proč se to stalo, jaké byly důvody, proč se to nekomunikovalo, jaké to bude mít právní důsledky, a myslím si, že podle toho prvního, co vím nebo co jsem si zjistil, tak že to je uděláno opravdu nešťastně a že neučinili to tak, aby to bylo důsledné. Takže je možné, že ten akt, jak to provedli, není udělán právně bezchybně,“ zakončil Josef Středula rozhovor.

Psali jsme:

Tak ať jsou zavřené hranice! Jde o zdraví. Dobrý mrav nad zákon. Advokátka odvrací křik na Babiše

Senátor Valenta: Gréta s rýmičkou už bude mluvit i do koronaviru?

Hamáček chválí Čínu, nadává Láska. Ministr drtivě odpověděl

Je zle. Kvůli chatařům. Úder Hamáčkovi od někoho, kdo ho zná

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.