Kauza lithia již nenese nános předvolebního handrkování a je možné se snad již bavit zcela věcně. Je podle vašich odborných zkušeností v naší zemi v oblasti těžby normální, aby financování zaštítila a podíl hornicko-geologické společnosti vlastnila zahraniční firma?

Dle mého názoru je potřeba vycházet z platných zákonů České republiky. Oblast těžby nerostných a jiných surovin v České republice řeší především zákon o ochraně nerostného bohatství, takzvaný „horní zákon“. Znalci zákona uvádějí, že přednostní právo pro udělení povolení k těžbě má ten, kdo prováděl průzkum ložiska. Udělení povolení k těžbě společnosti Geomet by tedy bylo přirozeným naplněním dikce zákona a nebylo by na tom nic divného.

Byl to stát, který vydal licenci k průzkumu, jež následně opravňuje těžaře k přednostnímu právu na těžbu – státní představitelé však nyní křičí, není ale tedy chyba jen na jejich straně, protože tohle vše přeci věděli? Považujete za nejlepší řešení, kdyby k průzkumu a těžbě lithia směřoval státní podnik?

Český stát, nebo kterákoli ze státních firem, měl stejnou možnost provést průzkumné práce sám nebo ve spolupráci se společností Geomet. Své šance a svého práva však nevyužil. Pokud by tedy nyní chtěla těžit rudu na Cínovci Česká republika prostřednictvím některé ze svých státních společností, musela by nalézt příslušné právní zdůvodnění takového kroku. Možnou variantou by bylo neudělit povolení k těžbě australské společnosti a zahájit celý proces realizace projektu pouze českými společnostmi. To by ale znamenalo začít znovu od začátku.

Australská společnost nebude mít zájem poskytnout výsledky průzkumu České republice vzhledem k tomu, že průzkum financovala sama z vlastních zdrojů. To by realizaci celého projektu protáhlo o minimálně dalších pět let.