Pravidelný přehled zaznamenáníhodných počinů sdělovacích prostředků tentokrát patří tomu, čemu se média překvapivě věnovala jen okrajově. „Nejdramatičtější zpráva tohoto týdne by mohla a měla nést titulek: ‚Česká vláda a Poslanecká sněmovna posílá české vojáky do budoucí války‘. Sněmovna totiž aktuálně odsouhlasila usnesení české vlády z května, v němž schvaluje ‚působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Litvě, Estonsku, Lotyšsku a Polsku v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO‘. Co to v překladu znamená? Naši vojáci se za naše peníze budou účastnit manévrů Severoatlantického paktu v blízkosti hranic čtyř evropských států s Ruskou federací,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Podle něj si to lze jen těžko vyložit jako obvyklé vojenské cvičení spojeneckých armád. „To je jasná příprava na ofenzivní válku proti Rusku. Vláda ovšem měla zjevně jiný výklad. Protože účast našeho vojska v zahraničí musí schválit Parlament, což se právě stalo, připravila vláda pro jeho rozhodnutí ‚předkládací zprávu‘, v níž se mimo jiné praví: ‚Opatření přijatá (na varšavském summitu NATO) v rámci Akčního plánu připravenosti (Readiness Action Plan, RAP) byla postupně rozpracována v komplexní rámec vedoucí k posílení společné obrany a odstrašení, a to především, s ohledem na ruskou hrozbu, mimo jiné ustavením mnohonárodních bojových uskupení Posílené předsunuté přítomnosti v Litvě, Estonsku, Lotyšsku a Polsku‘,“ cituje mediální analytik.

Špidla nenapsal pravdu. Možná lhal, ale třeba se jen zmýlil

Protože však celou záležitost mainstreamová média víceméně jen zaznamenala, považuje za nezbytné se – místo nich – podívat trochu do střev problému. „Ten totiž nevznikl včera. Už v souvislosti s květnovým usnesením vlády zaslala známá česká mírová iniciativa Ne základnám předsedovi vlády rozklad, kde poukazovala na to, že připravovaná vojenská akce – a naše účast v ní – je v rozporu s článkem 1 Severoatlantické smlouvy, kde se výslovně praví: ‚Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě Spojených národů, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být zapleteny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly‘,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Premiér Bohuslav Sobotka pověřil šéfa svých poradců, bývalého předsedu vlády a také eurokomisaře Vladimíra Špidlu, aby za něj na dopis iniciativy Ne základnám odpověděl. „Špidla v odpovědi, samozřejmě odmítavé, doslova píše: ‚Pokud se jedná o domnělé porušování zákazu hrozby silou, k tomu mohu pouze uvést, že formulace, na kterou odkazujete, v žádném případě nepoužila vláda, ale je dílem novinářů.‘ I velmi letmý pohled na fakta dokumentuje, že šéf premiérových poradců nenapsal pravdu. Někdo by dokonce řekl, že lhal, ale představme si, že se třeba jen zmýlil, například proto, že předmětný vládní dokument ani nečetl. Nevím ovšem, zda je to dostatečná omluva. V žádném případě to ale není omluva pro české mainstreamové novináře, kteří, ačkoli měli všechny tyto informace, nebili na poplach,“ myslí si mediální odborník.

Mainstreamová média ve službě politických elit jako před rokem 89

V té souvislosti je namístě připomenout, že už loni, právě před varšavským summitem NATO, vyzvala skupina významných českých osobností – mimo jiné spisovatelé Zdeněk Mahler či Lenka Procházková, hudebník Mikuláš Chadima, historik Jaroslav Bašta a další – členy naší delegace, aby „přestali tolerovat chrastění zbraněmi a prosazovali mír. Rusko je součástí Evropy a vyrábět z něj nepřítele je proti zdravému rozumu“. „Ani o této iniciativě naše mainstreamová média nereferovala, loni, ani dnes, kdy se má výsledek varšavského summitu stát za naší pomoci realitou. To může mít jediné vysvětlení: naše mainstreamová média jsou prostě ve službě politických elit. Jako před rokem 1989. Mění se jen názvy a jména, nikoli fakta a jejich podstata. Smutná bilance,“ míní Petr Žantovský.