Tykačovo trestní stíhání bylo už jednou zastaveno, a to v roce 2008. V roce 2013 povolil Městský soud v Praze obnovu řízení, neboť po zastavení trestního stíhání obviněného vyšly najevo nové skutečnosti, které uvedli dříve nevyslechnutí svědci.
Svědci však po povolení obnovy řízení odmítli vypovídat a Nejvyšší soud konstatoval, že svědecké výpovědi zajištěné před povolením obnovy řízení jsou nepoužitelné, uvedl dnes Matula. Použít se nedá ani obsah soukromé nahrávky rozhovoru jednoho ze svědků s novináři. Důkazy svědčící o Tykačově vině nebyly zjištěny ani žádostí o právní pomoc ze zahraničí. Podle Matuly tak nebyly splněny zákonné podmínky pro podání obžaloby.
Podle Tykačových obhájců, jejichž prohlášení dnes ČTK zaslal Tykačův mluvčí Jan Chudomel, se noví svědci v obnoveném vyšetřování projevili jako krajně nevěrohodní. Většina jich odmítla vypovídat a předložená písemnost se ukázala jako podvrh. Šlo prý o vylhaná svědectví skupiny podvodníků, kteří se snažili Tykače neúspěšně vydírat. „Po celou dobu vyšetřování jsem byl přesvědčen o bezdůvodnosti stíhání Pavla Tykače, kterému to přirozeně velmi komplikovalo jeho obchodní aktivity stejně jako rodinný život,“ uvedl Jan Kocina, jeden z Tykačových obhájců.
Případ znovu otevřel v roce 2012 podnikatel František Bušek, dříve známý pod jménem Chobot. Soud jej vyslechl jako svědka v hlavním líčení se dvěma muži – někdejším úředníkem ministerstva financí a jednatelem firmy, jež se zapojila do obchodů s akciemi fondů. Bušek mimo jiné vypověděl, že Tykačovi pomáhal CS fondy vytunelovat. Bušek hovořil před soudy opakovaně – nehrozilo mu totiž trestní stíhání, protože ve vztahu k němu je případ promlčený. Popisoval svou údajnou roli v zamaskování nelegálních pohybů peněz a to, jak prý Tykač vše organizoval. Tykač jeho výpověď označil za lživou. Policie navrhla obžalovat miliardáře Tykače letos v dubnu.
Prý oběť vydírání
Zpochybňovaná transakce se odehrála v roce 1997, šlo o převod majetku CS fondů v hodnotě přes 1,23 miliardy korun na účet makléřské firmy Umana u Plzeňské banky. Za tuto transakci fondy získaly akcie podniku Drůbež Příšovice, které měly podle obžaloby asi desetinovou tržní hodnotu. Peníze po několika převodech skončily na zahraničních účtech.
CS fondy počátkem roku 1997 ovládala prostřednictvím správcovské firmy skupina Motoinvest, Tykač byl jejím spolumajitelem. Podnikatel podezření opakovaně popřel, je prý obětí vydírání.
Skupina Motoinvest na sebe upoutala pozornost v roce 1995, kdy rozjela takzvanou třetí vlnu privatizace a pomocí mohutné reklamní kampaně nabídla odkoupení akcií od drobných akcionářů.
Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů už čtyři nepodmíněné tresty. Jednatele společnosti Umana Josefa Matoulka a Vladislava Nadě poslal Vrchní soud v únoru 2007 do vězení na osm a pět let. Týž soud potrestal i makléře Umany Tomáše Roitha a šéfa představenstva investiční společnosti CS Fond Václava Vojtíška, kterým vyměřil shodně čtyři roky vězení.
Majetek jednapadesátiletého podnikatele podle médií přesahuje 30 miliard korun a je tak jedním z nejbohatších Čechů. Před lety získal 40 procent Mostecké uhelné, druhého největšího producenta hnědého uhlí v ČR. Firmu, která nyní nese název Czech Coal, Tykač definitivně ovládl v roce 2011, zaplatil za ni zhruba 19 miliard korun. Tykač kromě toho investuje i do nemovitostí.
gcm rot
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
