Vitásková například v dopise předsedovi výboru pro životní prostředí Robinu Böhnischovi (ČSSD) upozorňovala na paragraf, který se týká pozemků s rozvody. "Tato část zákona zjednodušeně nařizuje majitelům elektrických a plynových soustav buď finančně kompenzovat majitele pozemku, kde plynovody nebo elektrické rozvody vedou, případně provést přeložku. Jen v plynárenství se náklady na realizaci této nové povinnosti odhadují až na 20 miliard korun," stojí v dopise. Každá miliarda nákladů podle ní znamená jedno procento zvýšení ceny pro konečné spotřebitele.
Šolc s tím nesouhlasí. Podle něj je uvedená částka virtuální a pochází od plynárenských firem, které ERÚ reguluje. Sám Šolc se prý s žádnou věrohodnou analýzou nesetkal. Řekl to ve středu před rozpočtovým výborem a zopakoval to dnes před poslanci z ústavně právního výboru.
Povinnost týkající se věcného břemena na pozemcích s vedením už v zákoně existuje a dostala se do něj v roce 2009. Tato věcná břemena se měla do katastru promítnout, nikoli zapsat, uvedl Šolc. Jde o věcná břemena vzniklá v minulých 40 letech a správci sítí měli tuto povinnost splnit do roku 2017, což je nesplnitelné. Jde prý o stovky tisíc záznamů. Podle něj nyní nemají vlastníci představu o tom, jaká věcná břemena na jejich pozemcích váznou. Ve sněmovně už se objevil pozměňovací návrh, který povinnost odsouvá do roku 2020. Podle Šolce je problém zapotřebí vyřešit v katastrálním zákoně.
Vitásková varuje také před změnou platby poplatku za elektřinu z obnovitelných zdrojů. Nově se má platit podle kapacity jističe a nikoli jako dosud podle spotřeby. Spotřebitelé podle ní můžou snižovat kapacitu jističů, slučovat odběrní místa a stát tak vybere na poplatku méně peněz na podporu obnovitelných zdrojů a bude je muset doplácet z rozpočtu.
Šolc řekl, že tato změna vyplývá z požadavků Evropské komise. Komise prý považovala za diskriminační, že poplatek se vybírá za veškerou elektřinu, i vyrobenou v zahraničí, ale dostávají ho jen tuzemští výrobci z obnovitelných zdrojů. Za "velmi těžko přijatelnou" označil možnost, že by se poplatek převáděl do zahraničí. Zvolené řešení označil za nejméně škodlivé. Zákon podle něj zavede i pojistku, aby nikdo podle nového systému nezaplatil za elektřinu víc než platí dosud. Odmítl také, že by bylo nutné kvůli tomu měnit miliony smluv s odběrateli.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: bra, čtk
