Strážkyně cen elektřiny varovala poslance: Toto všechno může napáchat novela, kterou právě schvalujete

29.01.2015 17:42

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková varuje poslance před dopady novely energetického zákona, kterou se nyní zabývá sněmovna. Například povinnost plynárenských firem týkající se věcných břemen na pozemcích s plynárenskými zařízeními by si podle ní vyžádala 20 miliard korun, což prý může zdražit plyn až o pětinu. Náměstek Ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Šolc dnes před poslanci některé její obavy vyvracel. Informuje o tom ČTK.

Strážkyně cen elektřiny varovala poslance: Toto všechno může napáchat novela, kterou právě schvalujete
Foto: Facebook Aleny Vitáskové
Popisek: Alena Vitásková

Vitásková například v dopise předsedovi výboru pro životní prostředí Robinu Böhnischovi (ČSSD) upozorňovala na paragraf, který se týká pozemků s rozvody. "Tato část zákona zjednodušeně nařizuje majitelům elektrických a plynových soustav buď finančně kompenzovat majitele pozemku, kde plynovody nebo elektrické rozvody vedou, případně provést přeložku. Jen v plynárenství se náklady na realizaci této nové povinnosti odhadují až na 20 miliard korun," stojí v dopise. Každá miliarda nákladů podle ní znamená jedno procento zvýšení ceny pro konečné spotřebitele. 
    
Šolc s tím nesouhlasí. Podle něj je uvedená částka virtuální a pochází od plynárenských firem, které ERÚ reguluje. Sám Šolc se prý s žádnou věrohodnou analýzou nesetkal. Řekl to ve středu před rozpočtovým výborem a zopakoval to dnes před poslanci z ústavně právního výboru. 
    
Povinnost týkající se věcného břemena na pozemcích s vedením už v zákoně existuje a dostala se do něj v roce 2009. Tato věcná břemena se měla do katastru promítnout, nikoli zapsat, uvedl Šolc. Jde o věcná břemena vzniklá v minulých 40 letech a správci sítí měli tuto povinnost splnit do roku 2017, což je nesplnitelné. Jde prý o stovky tisíc záznamů. Podle něj nyní nemají vlastníci představu o tom, jaká věcná břemena na jejich pozemcích váznou. Ve sněmovně už se objevil pozměňovací návrh, který povinnost odsouvá do roku 2020. Podle Šolce je problém zapotřebí vyřešit v katastrálním zákoně. 
    
Vitásková varuje také před změnou platby poplatku za elektřinu z obnovitelných zdrojů. Nově se má platit podle kapacity jističe a nikoli jako dosud podle spotřeby. Spotřebitelé podle ní můžou snižovat kapacitu jističů, slučovat odběrní místa a stát tak vybere na poplatku méně peněz na podporu obnovitelných zdrojů a bude je muset doplácet z rozpočtu. 
    
Šolc řekl, že tato změna vyplývá z požadavků Evropské komise. Komise prý považovala za diskriminační, že poplatek se vybírá za veškerou elektřinu, i vyrobenou v zahraničí, ale dostávají ho jen tuzemští výrobci z obnovitelných zdrojů. Za "velmi těžko přijatelnou" označil možnost, že by se poplatek převáděl do zahraničí. Zvolené řešení označil za nejméně škodlivé. Zákon podle něj zavede i pojistku, aby nikdo podle nového systému nezaplatil za elektřinu víc než platí dosud. Odmítl také, že by bylo nutné kvůli tomu měnit miliony smluv s odběrateli.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: bra, čtk

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

George Soros. Nové nařčení, které nikdo jen tak nesmete

20:21 George Soros. Nové nařčení, které nikdo jen tak nesmete

Americký prezident Joe Biden se potýká při řešení situace na prestižních univerzitách, obsazených pr…