Rok 1968 zanechal zejména nesmazatelnou stopu v našem spojenectví s tehdejším Sovětským svazem. Vojenský zásah armád pěti států Varšavské smlouvy v Československu v noci z 20. na 21. srpna 1968 zastavil reformní proces pražského jara. Jedinými státy, členy Varšavské smlouvy, které se zásahu nezúčastnily, byly Albánie a Rumunsko, jehož vůdce Nicolae Ceausescu invazi ostře odsoudil.  

Mediální horor

Právě díl Studna uvedený v legendárním seriálu 30 případů majora Zemana v Československé televizi v roce 1980 je inspirován reálným kriminálním případem, který se udál právě v roce 1968 ve středočeské obci Vonoklasy. 

Major Zeman, dříve náčelník pražské kriminálky, slouží na žižkovském obvodním oddělení. Přichází k němu jeho kolega a kamarád, šéf rozvědky pplk. Žitný, který ho požádá o přešetření již uzavřeného případu hájické vraždy. Zeman se rozjede autobusem do Hájic a ubytuje se v místním hostinci. Předtím se tam seznámí s pomocníkem VB Maštalířem. „Bůhví, jak by to se mnou dopadlo, kdyby nebyli přišli,“ líčí Zemanovi v souvislosti s invazí spojeneckých vojsk. Zavede ho na místo vraždy, spáleniště, které je obehnané vysokou zdí.

„Po chvíli jsem slyšel výkřik. Byla to matka. Myslel jsem napřed, že křičí ze spaní. Bylo zase ticho, ale pak se ten výkřik ozval podruhé. Běžel jsem do ložnice rodičů. Spatřil jsem tam obraz jako z apokalypsy. Maminka ležela přes postel. Měla rozbitou hlavu. Chroptěla. Nad ní stál otec se sekerou v ruce. Divně se kýval. Zdálo se mi dokonce, že se usmívá. Byl jsem ohromen. Klekl jsem k matčině posteli… Musel jsem to udělat. Nebudeme už v tomhle zlým světě žít. Ani ty nebudeš žít…“ uvádí mladý Brůna, jenž na závěr dodává slova otce.

Otec Brůna sekerou zavraždil manželku, syna donutil zničit zahradu a skočit do studny. Mladému Brůnovi se však začalo chtít žít. Všemi silami se snažil dostat ven. Když byl zhruba v polovině, skočil do studny i jeho otec a došlo ke rvačce. Otec se utopil. Synovi se podařilo ze studně vylézt. Našel již jen hořící dům. Utekl do sousední vesnice. Zemanovi vše popsal při rekonstrukci na místě činu s dalšími souvislostmi, po vycházce z psychiatrické léčebny...

Když Zeman odjíždí, celá vesnice si oddechne, že případ je vyřešen. Původně ho vyšetřoval kpt. Stejskal, který v Bartolomějské sedí za jeho stolem. Pošle ho na kádrovku a Zeman je jmenován opět šéfem pražské kriminálky.

Starý Brůna

Snaha po objektivitě

Ve skutečnosti se oba Brůnové jmenovali Jelínkovi. Mladý Brůna nebyl doktor filozofie, ale jaderný inženýr. Tragická noc byla z 12. na 13. února 1968. Ve studni ve vodě pak byla nalezena mrtvola muže s řeznými ranami na ruce. V ložnici bylo požárem vše zničeno. Zadržený zraněný Ing. Jelínek komplikoval objasnění případu, snažil se líčit případ tak, aby podezření nepadlo na jeho otce a na jejich rodinu, nepřímo označoval sousedy, se kterými měla rodina dlouhodobé spory. Po provedení vyšetřovacího pokusu na místě činu byl závažný rozpor v tom, že u studny nebylo nalezeno žádné vědro ani konev, se kterými ho údajně poslal otec kritický večer pro vodu. Rozpor spočívá ve výpovědi k pořezání stromků na zahradě, ke kterému ho údajně nabádal jeho otec a mezi znaleckým posudkem Kriminalistického ústavu VB. Na základě tohoto posudku nebyly stromky poškozeny sekerou, jak uváděl Ing. Jelínek, ale nožem. Nikde v okolí studny nebyly nalezeny krevní stopy, které by vykazovaly krevní skupinu A, kterou měl jeho otec, nepodařilo se najít místo, kde se mohl před skokem do studny pořezat na ruce. K tomu, že by pachatelem trestného činu mohl být Ing. Jelínek, chyběl ovšem přijatelný motiv. Jako člověk částečně zmrzačený byl odkázán na své rodiče. Ze znaleckého posudku psychiatrů vyplývá, že Ing. Jelínek byl osobností anomální až psychopatickou, s hysterickými rysy a vztahovačnými postoji. Na základě výsledků vyšetřování bylo zahájeno trestní stíhání podle § 160/1 tr. ř. pro podezření z tr. činů vraždy podle § 219 tr. zák., pokusu vraždy podle § 8/1, 219 tr. zák. a obecného ohrožení podle § 179/1, 3a tr. zák. bylo dne 15. července 1968 podle § 172/1a a § 172/1d z důvodů uvedených v § 11/1e tr. ř. zastaveno. 

Z nejnovějších expertiz vyplývá, že pravděpodobnost prezentovaného zápasu ve studni podle popisu Ing. Jelínka je minimální. Studna byla úzká. Pád v úzkém prostoru by strhl tělo pod sebou a zatlačil ho pod hladinu, což potvrdila počítačová simulace forenzního biomechanika Jiřího Strause.

Mladý Ing. Jelínek byl velice šikovný jaderný fyzik a chemik, který potom pracoval v Moskvě a následně také na utajené armádní základě v Těchoníně v Orlických horách. Jsou dohady, jestli se podílel na procesu výroby bojových látek nebo obraně proti nim.

Díl Studna se natáčel v ateliérech na Barrandově i na náměstí v hostinci v nedaleké obci Jinočany (obr. 1 až 4). V současnosti stojí na adrese Ke strouze 96 ve Vonoklasech jiný objekt (obr. 5 a 6) a studna je zasypána. V nedalekých Černošicích říkají, že se místo stalo cílem „kriminální turistiky“. Zajímavostí je, že stejně jako tenkrát dům není skoro vidět.

Mediální rozsah

Zmínka, že by se seriál 30 případů majora Zemana mohl natáčet, padla již v roce 1973, po demonstracích a jejich represivním potlačování v letech 1968 a 1969. Podnět k natáčení vzešel z Federálního ministerstva vnitra, tiskového odboru, se kterým režisér Sequens spolupracoval. V seriálu se logicky prolínají dvě dějové linky, a sice ideologická a kriminalistická. Po kriminalistické stránce, kazuistické, je seriál do dnešní doby stále aktuální.

Psali jsme:

„To být za nás, byla by plná Letná.“ Nacher o „zameteném“ skandálu

ČT platit z nemocnic i domovů seniorů? „Zvěrstvo.“ Výbuch u Motoristů

Poučování lůzy z festivalového luxusu. Holec zdraví Vary

Herec Brabec otevřeně promluvil o roli majora Zemana i o svých úvahách o emigraci