„Chlapi, tak se vzmužte!“ nabádal jeden ze seniorů další účastníky slavnostní události, pro které i ven přinesli židle, aby si mohli sednout.   

Pak už zněly tóny české státní hymny, kde se nikdo ani nepohnul. Všichni s úctou vyslechli tóny pro někoho jedinečné, ovšem pořád nějak krátké slavnostní písně.

Na začátek po představení hostů připomněli 28. září 1938 a dobře známé datum mnichovského diktátu.

Konečná: Padly stovky tisíc Čechoslováků

Předsedkyně KSČM, europoslankyně Kateřina Konečná, stihla poděkovat městskému výboru v Brně.

„Připomínáme si tragické období okupace a obsazení Sudet Němci,“ uvedla s tím, že zločinnost tehdy podepsaného dokumentu nemůže nikdo popřít. „V Mnichově byl rozbit Československý stát i jeho demokracie. Spolu s ním byly na dlouhou dobu oslabeny i síly demokratické opozice, která tím ztratila jedinou a poslední oporu ve střední Evropě. Republice bylo upřeno právo bránit se zradou Francie, která zradila vojenskou smlouvou s Československem a Sovětským svazem, přičemž Poláci a Rumuni zablokovali jakoukoli pomoc ze strany Sovětského svazu,“ uvedla s tím, že byla slibována na deset dní, a pevnosti budovány nebyly. Hovořila o základní historické osobnosti, jakou byl prezident Beneš, který „prozřel pozdě“. Německá agrese pak ovládla celý svět a vítězství, jak dále konstatovala, se začalo rýsovat v roce 1941. Ocenila způsob, jakým Edvard Beneš jednal jménem českého a slovenského lidu. „Prohlásil, že Češi a Slováci nikdy neustanou ve svém boji, dokud jejich milované vlasti nebudou všechna jejich práva vrácena,“ uvedla. „365 000 Čechoslováků padlo, bylo popraveno nebo vyvražděno i za pomoci tzv. sudetských Němců,“ uvedla a hovořila o zabrání Sudet.