Superdebatu u Moravce ovládly nové strany. A smějící se publikum

Anketa

Jaká z nových stran je Vám nejblíže?

ANO

19%

Hlavu vzhůru!

10%

Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury

62%

Změna

hlasovalo: 11344 lidí

Do voleb již nezbývá ani čtyřiadvacet hodin a Česká televize dnes přinesla poslední velkou předvolební debatu lídrů kandidujících stran. Proti sobě tak pod taktovkou Václava Moravce zasedli Bohuslav Sobotka z ČSSD, Miroslava Němcová z ODS, Vojtěch Filip (KSČM), Karel Schwarzenberg (TOP 09), Andrej BABIŠ z hnutí ANO, senátor Tomio Okamura stojící v čele Úsvit přímé demokracie, Ondřej Liška (SZ) a za SPOZ dorazil ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák, který však není předsedou strany, tím je Zdeněk Štengl.

Stávající zakotvené strany: Vedla si pravice opravdu tak špatně?

V první části pořadu se přeli politici čtyř stran, které působily v nedávno rozpuštěné Poslanecké sněmovně - ČSSD, ODS, TOP 09 a KSČM. Hned v úvodu vysvětlovala Miroslava Němcová, co ODS míní heslem „Střední třído, braň se.“ Znamená to snad, že občanští demokraté vyzývají střední třídu na souboj právě s ODS? „Obracíme se tím na živnostníky, podnikatele, učitele, lékaře a další občany, kteří tvoří páteř naší společnosti,“ uvedla. ODS prý v uplynulých letech rozhodně nenechala tuto střední třídu na holičkách. „Nesmíme zapomínat ani na seniory, mezi nimiž máme také řadu příznivců,“ prohlásila Němcová s tím, že je třeba vidět skutečnost, jakým způsobem se Česko vypořádalo s hospodářskou krizí. Toto vypořádání se podle Němcové zdařilo.

Ve stejném smyslu se vyjádřil i Schwarzenberg, když poukázal na to, že se končící vládě podařilo držet relativně nízké daně, resp. jedny z nejnižších v EU. Údaje přitom ukazují, že složená daňová kvóta od nástupu vlády expremiéra Petra Nečase rostla. „Nemůžeme dodržet nízké daně, když jsme měli zcela jinou ekonomickou situaci, než byla při sestavování našeho programu. Situace se změnila evropskou hospodářskou krizí. Nikdo netušil, jak dlouho bude krize trvat,“ prohlásil Schwarzenberg. U publika se argumenty pravicových lídrů nesetkaly s pochopením.

K daňovým otázkám se následně vyjadřoval i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, který stejně jako pravicoví lídři odpovídal na otázku, proč složená daňová kvóta rostla i za vlád ČSSD. „Já myslím, že složená daňová kvóta je důležitý ukazatel, ale je třeba se podívat také na to, jak jsme za naší vlády rozložili mezi občany daňové zatížení,“ uvedl Sobotka.

Jednoznačně také potvrdil, že v některých oblastech dojde ke zvýšení daní. Bude se to týkat např. finančního sektoru. Jen tak se získají peníze např. na vyšší důchody.

Končící vláda mohla napravit mnohem víc svých chyb, hřímal Sobotka

KSČM se k otázce složené daňové kvóty v programu vůbec nevyjadřuje. Ve studiu však Filip řekl, že malé firmy zaplatí na daních podstatně méně, než velké nadnárodní korporace. Podobné zvýšení čeká i občany, kteří mají nadstandardní příjmy. Mimo daní je však také třeba kontrolovat chod státu, který podle Filipa plýtval s finančními prostředky, o čemž prý svědčí sumy, které vydala jednotlivá ministerstva za externí právní služby. Opozice na to prý upozorňovala, ale podle Filipa neměla dostatečnou sílu.

S tím však zásadně nesouhlasila Němcová. „To je alibismus!“ prohlásila nesmlouvavě. Poslanecká sněmovna prý přistupovala k úsporám zodpovědně. Sněmovna dokázala ušetřit dvacet procent z rozpočtu v průběhu dvou let. To znamená 200 milionů korun,“ uvedla volební lídryně ODS s tím, že na tomto šetření se podílela i jednotlivá ministerstva. Poukázala také na to, že za vlády ODS došlo k výrazné úspoře šedesáti miliard korun ze splácení dlužných úroků státu. Vyrovnaného rozpočtu by se však podařilo jen za cenu podstatně tvrdších úspor, než které byly prováděny, a vláda se k nim rozhodla nepřistoupit.

Sobotka je však přesvědčen, že končící vláda mohla postupovat podstatně rychleji. „My jsme měsíce a měsíce upozorňovali na řádění pánů Drábka a Šišky, ale koalice nás neposlouchala a teprve když na ministerstvo dorazila policie, začala situaci řešit,“ popsal příklad Sobotka. Pro ČSSD z toho plyne jasné poučení. I opozice může mít někdy pravdu a je dobré jí naslouchat. ČSSD prý opozici rozhodně naslouchat bude.

„Je pravda, že exministr Drábek až příliš věřil svému náměstku Šiškovi, ale to se jednou stane každému,“ hájil exministra Jaromíra Drábka, člena své strany Schwarzenberg. I on se ve vysílání bránil tvrzením, že v ekonomické oblasti se českému státu dařilo držet schodek státního rozpočtu pod třemi procenty, což se slovy Karla Schwarzenberga nedařilo ani podstatně bohatším státům.

Jaký největší dluh za sebou nechává vládní koalice

A jaký největší dluh za sebou nechala dosavadní pravicová koalice? Sobotka měl jasno. „Myslím, že je to vysoká nezaměstnanost, která v naší zemi je. Vláda navíc zlikvidovala aktivní politiku zaměstnanosti, takže dneska máme velký problém se zaměstnáváním mladých lidí bez praxe,“ podotkl Sobotka. Filip se pak vyjadřoval k penzijní reformě Petra Nečase (ODS) s tím, že komunisté jsou připraveni druhý penzijní pilíř umrtvit a prostředky lidí budou převedeny do pilíře třetího, nebo jim dosud naspořené prostředky budou vyplaceny zpátky. Za typický reformní zmetek označil druhý pilíř i Sobotka. Následně se důrazně ohrazoval proti tvrzení, že snad ČSSD v minulosti zvažovala zavedení druhého pilíře pod taktovkou expremiéra Vladimíra Špidly. ČSSD naopak prosazuje vrátit se k výraznější valorizaci penzí a posílení pilíře třetího.

Podle Němcové ale Sobotka neříká pravdu. „Mě trápí, že máme nezaměstnanost na úrovni sedmi procent, ale je třeba se podívat na to, jak to je v zahraničí,“ uvedla. Na Slovensku nebo v Polsku dosahuje více procent. Znovu také zopakovala, že to nejsou občanští demokraté, kdo považuje živnostníky za parazity, jak je tomu u ČSSD a že neplánují živnostníkům zakroutit krkem jako komunisté na zářné cestě k socialismu. Na druhé straně připustila, že občanští demokraté by se také měli za některé věci omluvit.

Řádně odvedené děti

Ve druhé části pořadu vystoupili představitelé stran nových, či staronových, které ve sněmovně dosud nebyly nebo se do ní chtějí vrátit. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek se přidal k těm stranám, které chtějí zrušit druhý pilíř, což má být cesta k udržení důchodového systému. Svou roli by v penzijním systému měl sehrát i počet „řádně odvedených dětí“, jak je popsal Bělobrádek. Později svůj výrok korigoval na „řádně vychované děti“.

„Není možné, aby matky, které měly několik dětí a chodí do práce, tak potom měly minimální důchody,“ poznamenal Bělobrádek. Žák k tomu za SPOZ dodal, že nic nelze prosazovat silou a druhý pilíř silou prosazován byl. „Ten stávající systém je ale naprosto neúnosný a nedá se v něm pokračovat,“ uvedl Žák s důrazem na to, že všechny penzijní reformy byly v řadě zemí přijaty na základě širokého konsenzu, ale ne tak v Česku.

„Druhý pilíř musí být ryze dobrovolnou záležitostí a my musíme lidi ke spoření v něm motivovat. Za stávajících okolností ale druhý pilíř nemůže pokračovat, musí být zrušen a musí o něm být vedena nová debata,“ uvedl.

Dobrovolně povinný druhý pilíř u Babišova ANO

Lídr Úsvitu přímé demokracie Tomio Okamura okomentoval fakt, že ve volebním programu jeho hnutí je o důchodovém systému uvedena především věta o cestě ke švédskému systému, ale tato teze není nijak výrazněji rozepsána. Švédský model znamená státem garantovaný a spravovaný fond, z něhož získává občan peníze ve chvíli, kdy zamíří do penze.

„S druhým pilířem, jaký tady byl zaveden, nesouhlasíme a chceme se časem dostat k modelu, jaký vidíme v sociálně citlivých státech jako je Švédsko či Švýcarsko. My odmítáme experimenty,“ zdůraznil Okamura s tím, že experimentům politiků čelí čeští občané posledních dvacet let.

Na obranu dnešních penzistů se postavil Babiš. „Chudáci důchodci, kterým Kalousek zmrazil důchody a dal jim směšných 45 korun. A přitom, kdyby tuto zemi někdo řídil pořádně, tak by tu bylo navíc dvě stě miliard korun,“ prohlašoval lídr ANO. Následně se dostal k tomu, že hnutí ANO prosazuje v počátcích povinný druhý pilíř. Když se z publika ozval smích, tak Babiš doplnil, že na tom nevidí nic směšného, všechno je zkrátka o penězích. „Máme tam druhý pilíř, protože nepočítáme, že budeme vše řídit centrálně, ke škodě občanů,“ dodal s úsměvem Babiš. Hnutí ANO navíc prosazuje povinný vstup do druhého pilíře, a komu nebude tento druhý pilíř vyhovovat, může vystoupit.

Své ke druhému pilíři uvedl i předseda Strany zelených Ondřej Liška. Prostředky z druhého pilíře mají být převedeny na soukromé účty. Zelení také prosazují odchod do důchodu nejpozději v pětašedesáti letech a dlouhodobě Zelení prosazují obdobu švédského modelu, obdobně jako Tomio Okamura.

Návrat Zelených a lidovců do sněmovny

Následně Liška prohlásil, že věří v návrat Strany zelených do sněmovny. Podařilo se Straně zelených rehabilitovat jejich témata? Liška např. uvedl, že problémy s tzv. solárním tunelem nejdou za Zelenými, ale za absolutní nečinností úřednické vlády Jana Fischera. Problém s obnovitelnými zdroji se totiž ukázaly až v letech 2008 a 2009 a tehdy Zelení ve vládě už dávno nebyli. Selhání tedy jde za Fischerovou a Nečasovou vládou. „To, že tady máme silnou energetickou lobby a politické strany napojené na tuto lobby, vede k tomu, že tu jsou tyto problémy,“ poznamenal Liška.

Další lobbistické tlaky se podle Lišky projevují i v oblasti odpadového hospodářství, když exministr životního prostředí Tomáš Chalupa uvažoval o výstavbě spalovny v každém kraji.

V návrat do sněmovny věří i KDU-ČSL. Za pozornost přitom stojí, že ministr životního prostředí Tomáš Jan Podivínský kandiduje v nadcházejících volbách za KDU-ČSL a dá se tak v jisté rovině říci, že se KDU-ČSL podílí na Rusnokově vládě, ačkoli není sněmovní stranou. Tuto tezi však Bělobrádek jednoznačně odmítl.

Vyšší nároky na úředníka z dílny SPOZ

A za co budou bojovat zemanovci, pokud vstoupí do Sněmovny? Strana práv občanů zemanovci ve volebním programu klade důraz na vyšší nároky na úředníky. A to i za situace, kdy lídr SPOZ ve Zlínském kraji Vratislav Mynář zastává post vysokého státního úředníka. Došlo také na to, že si ministři kandidující za SPOZ stěžují ve společném prohlášení, že jim média nevěnují dostatečnou pozornost. „Záleží, pane redaktore, čím to poměřujete, jestli tím, že si kancléř zprivatizuje Becherovku anebo zda odvádí poctivou práci,“ uvedl zástupce zemanovců Zdeněk Žák. Narážel tím na Karla Schwarzenberga a právě Vratislava Mynáře. „Víte on je rozdíl v tom, když podobná prohlášení posílají ministři, kteří za sebou mají výsledky, a kdyby je rozesílala strana, která tu dvacet let páchala škody,“ poznamenal dále Žák. V zapojení prezidentova kancléře či ministrů využívajících státní aparát do voleb problém nevidí.

Kritika Miloše Zemana a odvolávání politiků

Jak Babiš, tak Okamura však obratem ve studiu zkritizovali prezidenta Miloše Zemana za to, že upřednostňuje jednu politickou stranu na úkor jiných. V témže duchu se vyjádřil i šéf Zelených Ondřej Liška, když poukázal na to, že prezident Zeman zneužívá svůj úřad k propagaci jemu blízké strany. Stejně tvrdě se ale opřel do Andreje Babiše, který prý má velmi nákladnou kampaň. „Já ale nemůžu za to, že jste si nesehnali sponzory podobně jako my,“ kontroval Babiš na Liškovo vyjádření a dodal výčet sponzorů, mezi nimiž figuruje např. majitel Student Agency Radim Jančura.

Ve vysílání také došlo na téma odvolávání politiků. „Prosazujeme funkční model, který funguje ve vyspělých zemích např. Švýcarska,“ poznamenal již tradičně na otázku o přímé demokracii Okamura. „Politik, který ztratí důvěru lidí, protože je ve vězení, je pořád opilý, lže či krade, pak by ho občané měli mít možnost odvolat a my jsme jediné hnutí, které toto prosazuje,“ zdůraznil.

Moravec však zároveň Okamurovi připomněl, že on sám je již dnes senátorem a jako člen horní komory se nezúčastnil třiatřiceti procent klíčových zasedání. Okamura se bránil, že je nejaktivnějším nově zvoleným senátorem, protože předložil ke schválení řady zákonů, včetně zákonu o hmotné a trestní odpovědnosti všech politiků. Dodal k tomu však, že v Senátu má většinu ČSSD a ta odmítla jeho návrhy potvrdit.

„Jdu se proto do těchto voleb zeptat voličů, zda mě nechají ještě pět let působit samotného v Senátu nebo zda nám dají větší sílu v Poslanecké sněmovně,“ objasnil lídr Úsvitu. Svou řeč uzavřel výčtem věcí, které si jako senátor nenechává proplácet, včetně telefonu. Nejezdí např. na zahraniční cesty za státní peníze. Na zasedáních Senátu prý nebyl také proto, že byl v konkrétních dnech nemocný.

Babiš a KSČ

Moderátor Václav Moravec se v pořadu také zeptal miliardáře Andreje Babiše, zda by byl tak úspěšný, kdyby za minulého režimu nevstoupil do KSČ, jak to po něm chtěla maminka. Jak na toto téma došlo? Česká televize natočila setkání Andreje Babiše s jedním z občanů, který prohlásil, že bude volit Babišovu původní stranu, tedy komunisty, a s těmi se pak prý Babiš bude muset v parlamentu domluvit.

Miliardář prohlásil, že každá maminka chce pro své děti to nejlepší a on tomu tehdy tolik nerozuměl. Zato dnes se snaží bojovat proti tomuto „metrixu“, který tady funguje už dvacet tři let. ANO je podle jeho názoru jedinou stranou, která se snaží proti tomuto systému bojovat.

Všichni proti všem

Nakonec došlo i na třetí okruh otázek ve vysílání, kde vedle sebe zasedlo všech devět lídrů. Nejprve odpovídali lídři na kolečko dotazů. První z nich se týkal absence jednoho zásadního volebního tématu. „Je evidentní, že tu nefunguje celá řada věcí a ČSSD to shrnula do jednotného hesla: Prosadíme dobře fungující stát,“ uvedl předseda ČSSD. Schwarzenberg k tomu poznamenal, že jedním tématem může být skutečnost, že se tu nemáme zas tak špatně. Podle Němcové je zásadním tématem hájení svobody, včetně svobody slova.

„To ústřední téma bylo skryté,“ poznamenal Bělobrádek. Oním tématem je podle něj otázka, kam budeme směřovat a jak bude vypadat naše demokracie v příštích letech. Žák z SPOZ se znovu vrátil k exministrovi financí Miroslavu Kalouskovi. Tyto volby jsou prý o nutnosti odstavit jeho a jemu podobné politiky od moci a dát tuto zemi do pořádku. Podle Okamury je ústředním tématem přechod na funkčnější politický systém v podobě přímé demokracie. Babiš společně se Zdeňkem Žákem poznamenal, že bude třeba napravit situaci v Česku a to půjde mimo jiné i tak, že stávající politická garnitura půjde do důchodu.

Pecina ministrem financí místo Kalouska

Druhé kolo otázek se týkalo jmen ministrů, které by rádi prosadili do vlády. Ministerstvo práce a sociálních věcí by měl podle zástupce SPOZ řídit nadále František Koníček, ministryní spravedlnosti by měla zůstat Marie Benešová a Martin Pecina by se měl přesunout na ministerstvo financí. Sobotka prosazoval členy své stínové vlády, na resort MPSV Romana Sklenáka či na ministerstvo spravedlnosti Jiřího Dienstbiera. Schwarzenberg by na postu ministra financí rád viděl znovu Miroslava Kalouska, exposlance Stanislava Polčáka na postu ministra spravedlnosti a Helenu Langšádlovou na postu ministryně práce. ODS by na postu šéfa státní kasy ráda viděla Zbyňka Stanjuru či na postu ministryně práce a sociálních věcí Lenku Kohoutovou.

Za hnutí ANO by Babiš rád viděl na postu ministra financí sám sebe. „Obětoval bych se,“ poznamenal se smíchem. Za KDU-ČSL by se ministrem práce a sociálních věcí mohl stát např. Václav Krása. Okamura ve svém vyjádření znovu uvedl, že jeho hnutí nebude vstupovat do vlády, ale bude se snažit postupovat tak, aby na síle hnutí stála vláda, a aby tak Úsvit mohl prosazovat svůj volební program.

Další okruh otázek: A co je největším rizikem těchto voleb?

Podle Sobotky je největším rizikem roztříštění sněmovny. „To, co já vidím jako riziko, je, že ve sněmovně bude sedět osm až devět alibistických subjektů, které budou říkat, že za nic nenesou zodpovědnost. Mohlo by se tak stát, že za rok za dva budou další předčasné volby,“ obává se Sobotka. Liška považuje za nejdůležitější odstranění systémové korupce, která je největším rizikem.

Podle Filipa jsou největším rizikem strany na jedno použití. Filip také doufá, že se podaří zlepšit atmosféru ve sněmovně, kterou v posledních třech letech pravicová vláda decimovala. Schwarzenberg vidí největší riziko v přílišném vlivu Hradu na dění v Poslanecké sněmovně.

Babiš má naproti tomu za to, že se stávající strany domluví na udržení současného systému, ať už v koalici nebo v opozici. „My ale budeme informovat o tom, kdo a jaký prosadil přílepek a kdo jak jedná proti tomu, co sliboval před volbami,“ uvedl Babiš. A Moravec se ho obratem zeptal,“ Proto jste si koupil noviny?“ Babiš oponoval, že do svých novin píše jako běžný čtenář.

Roztříštěnou Sněmovnu považuje za problém i Němcová. „Jestliže kvůli roztříštěné Sněmovně ztratíme čas a energii na obnovu země, protože není zcela jisté, že je hospodářská krize úplně za námi,“ uvedla.

Okamura má za to, že největším rizikem je přetrvávající nestabilita poměrného volebního systému.

Dalších brzkých předčasných voleb kvůli roztříštěnosti sněmovny se obává i Bělobrádek. Má obavu také ze střetů nad zásadními tématy, které budou naši zemi směřovat na dvacet, třicet či padesát let.

Podle Zdenka Žáka je největší riziko opětovný návrat někdejší vlády premiéra Petra Nečase. „Oni doufají, že se na to zapomnělo a to by se nám nepodařilo obnovit náš zničený stát. A proti tomuto riziku já vidím jedinou obranu a to, že se do parlamentu dostanou Zemanovci,“ prohlásil pražský lídr SPOZ.

A co by zemi nejvíce pomohlo?

A co by naopak situaci v zemi zlepšilo? Je to účinnější boj proti korupci, alespoň podle názoru většiny stran. Schwarzenberg k tomu přidal zákon o státní službě a podle Sobotky je to jednoznačně také snaha o osekání síly soukromých exekutorů. Babiš mluvil o konci rozkrádaní a Okamura tradičně o nutnosti zavést přímou demokracii, aby moc skutečně přešla do rukou lidí.