Jak moc vyhrál David Smoljak senátní volby jako osobnost zajímající se o veřejné dění, a jak moc jako syn svého otce? „Myslím, že to bylo jedno k druhému,“ okomentoval své vítězství, vědom si toho, že na začátku těchto voleb nebyl žádným velkým favoritem. „Političtí znalci pražského prostředí mi dokonce rozmlouvali, abych do těchto voleb za obvod Praha 9 vůbec chodil,“ prozradil novic v Senátu.
Je dobře, že Jaromír Jágr jede se Zemanem do Číny?Anketa
Smoljak následně přiblížil, že zmínění znalci byli předtím ale toho názoru, že proti letitému a úspěšnému starostovi na Praze 9 prý nemá vůbec žádnou šanci. „V první chvíli to i podle sázkových kanceláří vypadalo naprosto beznadějně,“ okomentoval své počáteční vyhlídky s tím, že si řekl, že to i tak prostě zkusí. Doplňovací volby do Senátu v Praze 9 nakonec vyhrál s 59,5 procenty hlasů. Poražený starosta Prahy 9 Jan Jarolím z ODS získal 40,49 procenta.
Prý se dokonce radil se scenáristou Zdeňkem Svěrákem, co by na jeho vstup do politiky říkal jeho otec, scenárista a herec Ladislav Smoljak. Měl by prý určitě radost. „Zdeněk říkal, že by byl jistě nadšený, otec se o politiku také zajímal. I jemu dokonce nabídli, aby kandidoval do Senátu a nechybělo moc a vzal to,“ vzpomínal s tím, že chybělo málo a byl by teď druhý Smoljak v této instituci. „Nakonec mu to ale v divadle rozmluvili, měli strach, že by neměl čas se starat o divadlo,“ vysvětlil, proč z toho jeho otec nakonec vycouval.
Již dříve David Smoljak v médiích uváděl, že nechce jít do politiky proto, aby se neušpinil. „Já se o politiku dost enormně zajímal, ale nechtěl jsem do ní vstupovat. Vlastně ale spíše z důvodu, že mě nikdy nebavilo schůzování a ty formální procedury. Po čase jsem ale pochopil, že pokud člověk chce něco ovlivnit, tak bez toho, abych vstoupil do politiky, to nejde,“ podotkl.
„Senát považuji za hrozně důležitou instituci, je to kotva na rozbouřeném moři,“ zamyslel se nad tím, v čem v dnešní době spočívá nejzásadnější role Senátu. Souhlasí s tvrzením, že Senát je pojistka do horších časů. „Pojistky ale potřebujeme i do lepších časů. Zkrátka pojistky člověk potřebuje vždy, aniž by si uvědomoval, kde je má a jak přesně fungují,“ míní. „Do neklidných časů je to dvojnásob nutné, jelikož Senát je instituce, která může bránit tomu, aby vítěz voleb změnil Ústavu nebo volební zákony,“ doplnil.
Podle jeho slov nejen my, ale celá Evropa žije v době turbulentních změn. „S nástupem sociálních sítí a internetu se vše proměnuje. Prostředí, které jsme důvěrně znali, se mění a dá se velice snadno ovlivnit voličské mínění,“ všímá si senátor. „Nastavují se nová pravidla hry a v tomto zmatku těch všech proměn je Senát tou kotvou,“ zopakoval.
Fotogalerie: - Za oběti vaječného průmyslu
Vybral i konkrétní případ, kdy se tato úloha Senátu, o které hovoří, naposledy projevila. „Naposled to nejvýznamnější bylo, když Senát odmítl přistoupit na změnu volebních zákonů. To bylo velmi výrazné a díky pojistce se nepodařilo zákony změnit a nemáme díky tomu většinový volební zákon, který ani netušíme, co by s tou zemi provedl,“ připomněl Smoljak.
Bedlivě sledoval i boj Senátu s prezidentem Milošem Zemanem o ústavního soudce Aleše Gerlocha. Poznamenal, že není sice znalec ústavních poměrů, ale v tomto respektuje názor odborné veřejnosti. „A ten byl takový, že Gerloch není vhodný kandidát. Sice se nedá zpochybnit jeho odborná způsobilost, ale to, že dost často vychází vstříc zájmu mocných, tak to bylo evidentní,“ odhalil svůj pohled na celý případ.
Moderátorce však odpověď nestačila, zajímala se, v čem to bylo tedy tak evidentní. Připomněla, že sám Gerloch se v jednom z dílů pořadu Interview bránil tomu, aby byl s prezidentem a s jeho kroky spojován. Smoljak argumentoval tím, že si vzpomíná na Gerlochovy postoje k tomu, jestli musí prezident odvolat nebo jmenovat ministra, kterého mu navrhuje premiér. „Při odvolávání jednoho ministra bylo jeho stanovisko velice blízko stanovisku premiéra a nebylo v souladu s realitou,“ dal za příklad s tím, že se na tom shodli i ústavní znalci.
Prezident i premiér však tvrdí, že Senát je naprosto zbytečný, a veřejně lobbují za jeho zrušení. Smoljak by rád veřejnost přesvědčil o opaku. „Při té kontaktní kampani jsem to říkal všude. Místo abych se bavil o křižovatkách a parkovacích místech, snažil jsem se s lidmi muvit o důležitosti Senátu,“ zmínil.
I když se říká, že Senát není populární instituce ve veřejnosti, tak prý dost často nacházel ochotné uši pro toto své povídání. „Věřím, že když i média zvednou tohle téma, tak všichni pro to uděláme, co je třeba,“ řekl.
Věčný spor podle jeho slov je, jestl má vůbec cenu připravovat zákony, u kterých lze předpoládat, že je Poslanecká sněmovna zamítne. „Senát nemůže ale rezignovat na svou ústavodárnou funkci jen kvůli tomu, že nemá jistotu, že mu zákony Poslanecká sněmovna schválí,“ dodal s tím, že takhle taktizovat v budoucnu rozhodně nelze.
Za zmínku stojí některá usnesení Senátu z poslední doby. Například, když odsoudil porušování lidských práv v Číně, nebo když na konci roku vybízel premiéra Andreje Babiše k rezignaci. Na tom je podle Smoljaka jednoznačně vidět, jaký je rozdíl mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem. „Poslanecká sněmovna vždy odráží vůli vítěze voleb a Senát, jehož složení se každé dva roky mění, má stabilnější postavení. Jeho postoje mají dlouhodobější horizont,“ dodal nový senátor David Smoljak.
Psali jsme:
autor: nab
