Známá advokátka kritizuje fakt, že člověk, který měl vybrat kandidáty pro volbu Poslanecké sněmovny, vybral sám sebe a nechal se zvolit Poslaneckou sněmovnou do Rady Českého rozhlasu. Proto platforma varuje: „Jestliže si tyto strany čtyři měsíce před volbami neváhají prosadit do mediálních rad přímo svého vlastní poslance, jde o neblahou předzvěst toho, co nás může čekat po volbách!“ Má obavy, aby se česká média nedostala do područí politiků jako v Polsku nebo Maďarsku. Vyměnit radní není totiž nijak těžké. Podle zákona o České televizi a Českém rozhlase stačí, když Sněmovna dvakrát po sobě odmítne výroční zprávu, a celá Rada končí. „Proces může být velmi rychlý,“ potvrdil šéf Syndikátu novinářů Adam Černý.
Jandák složil po dvanácti letech poslanecký mandát
I když prý chtěl bývalý herec a dnes už i bývalý poslanec, protože kvůli členství v Radě složil 20. června po dvanácti letech poslanecký mandát, do Rady České televize, musel to kvůli spolupráci svého syna s Českou televizí vzdát, a tak dostal trafiku v Radě Českého rozhlasu. Další člen platformy, předseda Českého filmového a televizního svazu FITES Martin Vadas uvedl, že všechny nezávislé mediální odborníky, například předsedu Syndikátu Adama Černého nebo člena organizace Otevřená společnost Oldřicha Kužílka a další, které navrhoval FITES do obou rad, se volebnímu výboru včetně Vítězslava Jandáka podařilo eliminovat.
Už není nač čekat, říkají členové platformy
Problém vidí členové platformy Svobodu médiím i v tom, že podle současného zákona může kandidáta do mediálních rad navrhnout jakákoli organizace, tedy i taková, která zrovna vznikla, navíc nemusí mít nic společného s médii. A často právě jejich kandidáti, kteří mají většinou blízko k některé z politických stran, bývají zvoleni. Vítězslava Jandáka, kterého zákonodárci do Rady poslali, například navrhl veslařský klub Vajgar. „Vždy jsme považovali změnu způsobu volby zástupců do Rady ČT a Rady ČRo za významnou pojistku proti snahám politiků o ovládnutí médií veřejné služby. Poslanecká sněmovna nyní demonstrovala, že jde o nezbytnou nutnost. Už není nač čekat!“ říkají členové platformy, protože letošní volbu členů mediálních rad provázely silné politické vlivy. Inspirací je podle Martina Vadase osvědčený bavorský model, který v Německu desítky let funguje.
Politikům zachutnala kontrola médií
Považujeme za důležité chránit svobodu slova a svobodu médií, bez nichž nemůže fungovat demokratická společnost. Média veřejné služby by pak měla být od politických zájmů oddělena úplně. Česká televize a Český rozhlas by už nadále neměly být kontrolovány zástupci vybíranými výhradně poslanci politických stran, ale zástupci respektovaných společenských a profesních organizací, jako je tomu například v sousedním Německu. „Česká republika potřebuje, aby média kontrolovala naše politiky, a nikoli, aby politici kontrolovali a úkolovali média. Jenže kontrola médií moci zachutnala,“ prohlásil Martin Vadas a připomněl uniklé SMS zprávy mezi předsedou Rady Českého rozhlasu a předsedou vlády, kdo by měl být generálním ředitelem rozhlasu.
Proti změně zákona jsou i generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu
Nejen některým politikům se nelíbí představa, že přijdou o možnost ovlivňovat veřejnoprávní média prostřednictvím mediálních rad, kde mají „své“ členy, ale proti jsou i šéfové obou veřejnoprávních institucí, protože by novela zavedla kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu. O sedmi miliardách a dvou miliardách korun, s nimiž hospodaří Česká televize a Český rozhlas díky koncesionářským poplatkům, dnes podle právničky Hany Marvanové rozhodují generální ředitelé sami. I mediální rady ČT a ČR musí požádat generální ředitele o peníze na jakoukoli analýzu. „Fakt, že se ředitelé veřejnoprávních médií postavili proti, ukazuje, že mají pocit, že novela už je realizovatelná,“ konstatuje s uspokojením advokátka.
Právnička doufá, že novelu zákona „zachrání“ Senát
Problémem je, že i když novela zákona o České televizi a Českém rozhlase byla v programovém prohlášení vlády a ministerstvo kultury její znění připravilo, vláda ve svém úsilí odpolitizovat mediální rady podle členů platformy ochabla. Proto návrh připravený ministerstvem kultury podali poslanci všech parlamentních stran kromě zákonodárců za ODS a KSČM. Vzhledem k blížícím se sněmovním volbám a řadě dosud neprojednaných vládních zákonů se už na tuto novelu zřejmě nedostane. Hana Marvanová vidí východisko v tom, že se iniciativy chtějí chopit senátoři. „Doufám, že Senát návrh po sněmovních volbách pošle novelu znovu do Poslanecké sněmovny,“ věří právnička a poukazuje na to, že se některé zákony, například registr smluv, podařilo tímto způsobem „zachránit“. Navrhovanou změnu podporuje řada významných organizací jako Akademie věd, Konference rektorů, ekologické organizace, ČMKOS, církve nebo některé neziskové organizace jako Helsinský výbor. Podle ní by už neměly navrhovat organizace „bez minulosti“ jako dnes, ale uznávané organizace s historií.
Platforma Svobodu médiím varuje, že zachování médií veřejné služby a jejich odpolitizování je důležitým předpokladem demokracie i v zájmu bezpečnosti. „Nejsme naivní, víme, že politici se budou vždycky snažit ovlivňovat média, ale jde o to, jak jejich snahy omezit,“ prohlásil předseda Syndikátu novinářů Adam Černý.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
