Pro většinu nezávislých kandidátů by zvolení do Senátu bylo nejvyšší politickou metou, na kterou by si troufali. Ne tak pro podnikatele v cestovním ruchu Tomio Okamuru. Když mu bylo znemožněno, aby kvůli spornému počtu podpisů kandidoval v přímé prezidentské volbě, mohl by se stát „černým koněm“ parlamentních voleb v příštím roce, pokud do nich v čele nějakého uskupení půjde. Jeho výhodou pro dosažení takového cíle je, že přitahuje velkou pozornost a liší se od naprosté většiny politiků.

„Působí dojmem 'někoho trošku odjinud', někoho ne tak zapleteného do naší vnitřní politiky. Pomáhá mu i to, že se věnuje cestovnímu ruchu, což je zajímavé odvětví především pro mladé. Hodně lidí se zajímá o jeho blogy, kde se kriticky vyjadřuje k problémům. Je v nich nekompromisní a poměrně hodně svůj a není z něj patrné zapojení do nějakého tradičního politického klanu. Mladí politiku vnímají jako klany, z nichž jeden si říká ODS a druhý ČSSD. A najednou tu přichází někdo jiný,“ začíná pro ParlamentníListy.cz senátorovo hodnocení psycholog Petr Beroušek.

Mnohé politiky bere veřejnost jako lidi bez vlastního názoru

„To, že za ním není cítit 'smečka', je v očích mnoha lidí velká přednost. Mnohé politiky si totiž veřejnost rozklíčovává jako lidi bez vlastního názoru, bez schopností formulovat názory a najednou přichází někdo, kdo formuluje poměrně čistá politická témata a dokáže o nich mluvit neotřele, jinak než je v našich krajinách zvykem,“ upozorňuje Petr Beroušek.