Dnešní vydání Týdne v médiích – pravidelného přehledu mediálních zajímavostí – bude patřit jednomu společnému tématu, byť ve třech různých podobách. „Tím tématem je cenzura. Asi jsem nebyl sám, kdo se vyděsil, když na něj ze středečního deníku Právo vykřikl titulek ‚SÚKL hrozí Právu pokutou až půl milionu za články o ivermektinu‘. Šéfredaktor deníku Zdeněk Porybný v něm líčí naprosto neuvěřitelnou administrativní zpupnost důležitého státního orgánu, jímž Státní ústav pro kontrolu léčiv je. Ten podle přiložené dokumentace hrozí deníku Právo pokutou až půl milionu korun za jeho články o léku ivermektin,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ve „Výzvě“ z 16. dubna, adresované vydavateli Práva, společnosti Borgis, a. s., se píše: „Ústav provádí v současnosti šetření podnětu ve věci reklamy propagující humánní léčivé přípravky s obsahem účinné látky ivermektin, jejíž zadání, zpracování a šíření může být v rozporu se zněním § 5 odst. 3 a 4 a § 5 odst. 2 písm. a) výše uvedeného zákona. Předmětem šetření jsou následující články uveřejněné v deníku Právo: 1. ze dne 2. března 2021 „Izraelský vědec ivermektinu věří“. 2. ze dne 2. března 2021 „Hamáček tlačí na Blatného kvůli zpřístupnění ivermektinu“. 3. ze dne 3. března 2021 „Ivermektin může ulevit nemocnicím“. 4. ze dne 3. března 2021 „První dávka ivermektinu přišla. Léčba může začít“. 5. ze dne 4. března 2021 „Zdravotnictví koupí další ivermektin, předepisovat by ho mohli praktici“.
Ústav v tom vidí reklamu a chce údaje o zadavateli
SÚKL z toho vyvozuje a tučným písmem v originále „Výzvy“ píše: „V souladu se zákonným zmocněním Vás vyzývám ke sdělení údajů o zadavateli, zpracovateli a šiřiteli výše uvedené reklamy“. „Následuje šest bodů, v nichž se požaduje množství podrobných informací o tom, kdy byla reklama citovaná v uvedených článcích zadána, zpracována, šířena, žádají se kopie dodacích listů a faktur, a rovněž vyjádření k předmětu šetření ‚výše uvedené reklamy a k případnému porušení zákona‘. A, jak konstatuje Zdeněk Porybný, to nejlepší nakonec: ‚Pro splnění povinnosti uvedené v odst. I. a II. Vám tímto stanovíme lhůtu 7 dnů od doručení tohoto vyžádání. Nesplnění této povinnosti uvedené v § 7a zákona o regulaci reklamy je dle § 8a zákona o regulaci reklamy přestupkem a Ústav může uložit pokutu do 500 000 Kč‘,“ cituje mediální analytik.
Za články o drahých lécích pokuta nehrozí
Zaujalo ho, že článek z 5. března 2021 s titulkem „SÚKL: Ivermektin je bezpečný“ předmětem kritiky za více či méně skrytou reklamu není. „SÚKL zde, jak se zdá, zastává dvě protichůdná stanoviska. Ivermektin je podle něj bezpečný, ale psát se o tom nesmí, leda pod drakonickou pokutou. Porybný nabízí vysvětlení, které je na první pohled velice pravděpodobné. Jako vždy jde o peníze. Ivermektin je laciný lék dovážený z Indie a podle všeho schopný konkurovat předraženým léčivům například z USA. Je zde patrný zájem narušit hospodářskou soutěž a zvýhodnit jedny před druhými. A za druhé: kde bere SÚKL pravomoc přikazovat nebo zakazovat, co noviny smí, či nesmí psát? Je snad přímým potomkem někdejších komunistických cenzurních úřadů typu Hlavní správy tiskového dozoru nebo Federálního úřadu pro tisk a informace? Nepochybně není, aspoň ne oficiálně. Je to nejspíš nějaká tichá dohoda v zákulisí, jejímž výsledkem je tento ničím neospravedlnitelný pokus o omezení svobody slova,“ míní Petr Žantovský.
Psali jsme:
Oceňuje, že Porybný dává příběhu dobrou pointu. Šéfredaktor totiž připomíná, že Právo psalo i o jiných lécích na covid, třeba velmi drahých monoklonálních protilátkách Bamlanivimab a Regn-cov2. Mimo jiné v článcích z 26. 3.: „Bamlanivimab: Na slibný lék skoro nikdo nedosáhne“, z 31. 3.: „Regn-cov2 nasazen, ale přísná kritéria ho brzdí,“ z 1. 4.: „Lékaři nesmí kvůli předpisům podávat nemocným účinné léky, Regn-cov2 a bamlanivimab rychle narazily“, ze 7. 4.: „Účinné protilátkové léky budou pro více pacientů“ a několika dalších. Za tyto články SÚKL žádnou pokutu nepožaduje. Snad že nedostal příslušný podnět k šetření aneb udání? „Tak Porybný zvolil chytrou cestu. Udal své noviny SÚKLu sám. Teď se uvidí, kdo, kdy, jakým metrem, jak různě, a hlavně proč měří. Porybný tímto jedním aktem udělal, myslím, pro ochranu svobody slova v naší zemi víc než všechny duté deklarace samozvaných bojovníkům proti tzv. konspiracím a dezinformacím,“ tvrdí mediální odborník.
Fotogalerie: - Testy ze slin
Pro zrušení kanálu stačí mluvit o psychopatech
Řada osob působících na internetu a šířících různé polemické otazníky nad správností fungování naší tzv. demokracie – obecně se této množině říká „alternativci“ – obdržela v těchto dnech alarmující přípis režiséra Igora Chauna o tom, že mu You Tube zcela svévolně a bezdůvodně vypnul jeho kanál GoschaTV1, na němž šíří různé duchovní, ezoterické či zdravovědné obsahy. „Takových kanálů je spousta, ale pokud vím, zatím jen Chaunovi se přihodil tento cenzurní zásah. A přitom na první pohled šlo o banality. Totálnímu vypnutí předcházely tři měsíční sankce, a to za videa vztahující se k tématu covidokrize. Nejprve za video ‚Primář Musil odvolán za pravdu o koronaviru?‘ Video bylo smazáno a sankce za ‚zdravotní dezinformaci‘ měla vypršet za necelý měsíc, konkrétně 12. května. Poté dostal v březnu sankci za video ‚Otevřený dopis lékařů vládě a Parlamentu ČR‘,“ líčí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Tuto petici sestavili přední lékařští odborníci a podepsalo ji přes 80 tisíc občanů, následně Parlament ČR na 39. schůzi Petičního výboru 30. března vyslechl zástupce signatářů a Petici přijal! „Čili šlo o de facto oficiální dokument, posvěcený zákonodárci. I toto video bylo na You Tube smazáno a označeno jako zdravotní dezinformace. A do třetice byl Chaunův kanál GoschaTV1 zrušen jakožto třetí sankce, a to za video ‚Psychopati v politice v době koronaviru – MUDr. Jan Hnízdil a Bc. Michal Tříska‘ ze 6. března‘. Opět se zdůvodněním ‚zdravotní dezinformace‘. Přitom se jedná o video prezentaci knihy výše řečených autorů ‚Všichni jsou psychopati, jenom já jsem letadlo‘. Kniha se zabývá myšlenkou, že psychopat v politice, který nezná empatii, odpovědnost ani svědomí dokáže fatálně ohrozit nejen své společenství, ale celou planetu. Čili něco, co je – byť třeba intuitivně – jasné většině populace. Pro You Tube a jeho cenzory je to však záminka k likvidaci dalšího nepohodlného hlasu šířícího jiné než povolené pravdy,“ žasne mediální analytik.
Připustit bezpráví nelze na nikom, byť je opačných názorů
Tato zpráva je varovná a cenzurní praxe zcela nepřijatelná. „Ale je tu jedna zvláštnost. Igor Chaun je znám jako postava ze studentského prostředí v čase listopadu 1989. Nikdy se nestyděl se hrdě pyšnit svými zásluhami o sametový převrat, dokonce o tom pojednává i v onom přípisu, jímž burcuje proti cenzuře jeho kanálu na You Tube. Dovolává se toho, že on jako hrdina posledních třiceti let přece nesmí být perzekvován. Bojím se, že tato neskromnost mu mnoho sympatií nepřinese, zejména když si našinec vzpomene na jeho názorové přemety – od oslavného seriálu Léčba Klausem po medailon Václava Havla v seriálu Největší Čech. Chaun byl také aktivním účastníkem pozdějších protirežimních akcí typu Impuls 99, Cesta změny, ČT věc veřejná, Děkujeme, odejděte a tak dále. Dobrá, jde zřejmě o názorového chameleona a přizpůsobivého tvůrce, který je veden právě vanoucími větry,“ připouští Petr Žantovský.
Nicméně je přesvědčen, že ani při tomto všem však nelze odhlédnout od podstaty věci. „Skutečný demokrat neuděluje práva těm či oněm podle domnělých zásluh a kamarádšoftů. Práva jsou pro všechny rovna, tak to máme i v Ústavě. A Chaunovi bylo upřeno Listinou základních práv a svobod – a dlouho předtím Deklarací lidských práv OSN – právo na svobodné a neomezené získávání a další šíření myšlenek bez ohledu na teritorium či technologii. Můžeme si říci, že Chaun je typickým příkladem toho, jak ‚revoluce požírá své děti‘. Pomáhal stvořit systém, který dnes generuje nesvobodu, jež padá i na hlavy svých tvůrců. Snadno by se řeklo ‚dobře mu tak‘. Ale to není správné. Připustíme-li bezpráví na jednom člověku, byť z jiného názorového tábora, pak legitimizujeme totéž bezpráví na všech, i na nás samých,“ konstatuje mediální odborník.
O potrestání Špidly za mnohamilionové škody se mlčí
Nabízí se jich několik. Jak bude potrestán Vladimír Špidla, který způsobil nezákonným odvoláním mnohamilionové škody státu? Budou na něm vymáhány? Popřípadě kým? Jak budou potrestáni všichni ministři spravedlnosti, kteří udržují náš justiční systém v takovém marasmu, že vcelku banální soudní spor, který začal i skončil týmiž argumenty a neposunul vlastně nic k nějakému hlubšímu poznání, jen konstatoval, že země je kulatá, protože je kulatá, trval bezmála dvě dekády? „Tedy celou jednu generaci, v níž některým z nás vyrostly do dospělosti děti, jiní se verdiktu nedočkali. Se smutkem vzpomínám na Jiřího Novotného, jednoho z nejslušnějších lidí, jaké jsem kdy potkal: na jeho zdraví měla štvanice na nás, odvolané, fatální dopad. Osmnáct let bylo nás šest neustálým terčem osočování ze strany médií a politiků všech barev, mělo to dalekosáhlé dopady na naše další pracovní možnosti, měli jsme stigma nepřátel veřejnosti. Kdo se nám omluví? Nečekám odpověď. V naší zemi jsme si postupně od roku 1989 odvykli tomu, že se zodpovědní přihlásí ke své vině a aspoň ji přiznají, když už nepomohou s jejím odčiněním,“ dodává mediální analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
