Přestože Litva fakticky nemá s Ruskem společnou hranici, cítí se z jeho strany velmi ohrožena. Litevský ministr obrany Jonas Vytautaas Zukas se nedávno nechal slyšet, že budou muset Litevci možná opět chodit na vojnu. „Máme kritický nedostatek vojáků, což nám brání v tom, abychom mohli být připraveni čelit případnému ohrožení naší suverenity,“ vysvětloval ministr. Stejného názoru je i prezidentka Dalia Grybauskaiteová, která považuje obnovení vojenských odvodů za nutnost. „Naše země se třemi miliony obyvateli nemá jinou možnost, jak posílit svoji armádu,“ reagovala litevská prezidentka.
Pokud návrh zákona o obnovené branné povinnosti projde parlamentem, mohlo by zhruba 3000 mužů ve věku 19 až 26 let vstoupit do armády již letos na podzim. Litevská armáda je co do počtu jedna z nejmenších v Evropě a zahrnuje pouze 15000 vojáků. Země vstoupila v roce 2004 do NATO a její armáda je koncipována spíš pro účely zahraničních misí, nikoli pro obranu vlastního území. „Vzhledem k současné agresivní politice Ruska se země rozhodla své postoje přehodnotit,“ uvádí Cichowlasová, podle které je myšlenka o rozšíření armády jedním z mnoha kroků, které ministerstvo obrany plánuje.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
