Přestože Litva fakticky nemá s Ruskem společnou hranici, cítí se z jeho strany velmi ohrožena. Litevský ministr obrany Jonas Vytautaas Zukas se nedávno nechal slyšet, že budou muset Litevci možná opět chodit na vojnu. „Máme kritický nedostatek vojáků, což nám brání v tom, abychom mohli být připraveni čelit případnému ohrožení naší suverenity,“ vysvětloval ministr. Stejného názoru je i prezidentka Dalia Grybauskaiteová, která považuje obnovení vojenských odvodů za nutnost. „Naše země se třemi miliony obyvateli nemá jinou možnost, jak posílit svoji armádu,“ reagovala litevská prezidentka.
Pokud návrh zákona o obnovené branné povinnosti projde parlamentem, mohlo by zhruba 3000 mužů ve věku 19 až 26 let vstoupit do armády již letos na podzim. Litevská armáda je co do počtu jedna z nejmenších v Evropě a zahrnuje pouze 15000 vojáků. Země vstoupila v roce 2004 do NATO a její armáda je koncipována spíš pro účely zahraničních misí, nikoli pro obranu vlastního území. „Vzhledem k současné agresivní politice Ruska se země rozhodla své postoje přehodnotit,“ uvádí Cichowlasová, podle které je myšlenka o rozšíření armády jedním z mnoha kroků, které ministerstvo obrany plánuje.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
