Přestože Litva fakticky nemá s Ruskem společnou hranici, cítí se z jeho strany velmi ohrožena. Litevský ministr obrany Jonas Vytautaas Zukas se nedávno nechal slyšet, že budou muset Litevci možná opět chodit na vojnu. „Máme kritický nedostatek vojáků, což nám brání v tom, abychom mohli být připraveni čelit případnému ohrožení naší suverenity,“ vysvětloval ministr. Stejného názoru je i prezidentka Dalia Grybauskaiteová, která považuje obnovení vojenských odvodů za nutnost. „Naše země se třemi miliony obyvateli nemá jinou možnost, jak posílit svoji armádu,“ reagovala litevská prezidentka.
Pokud návrh zákona o obnovené branné povinnosti projde parlamentem, mohlo by zhruba 3000 mužů ve věku 19 až 26 let vstoupit do armády již letos na podzim. Litevská armáda je co do počtu jedna z nejmenších v Evropě a zahrnuje pouze 15000 vojáků. Země vstoupila v roce 2004 do NATO a její armáda je koncipována spíš pro účely zahraničních misí, nikoli pro obranu vlastního území. „Vzhledem k současné agresivní politice Ruska se země rozhodla své postoje přehodnotit,“ uvádí Cichowlasová, podle které je myšlenka o rozšíření armády jedním z mnoha kroků, které ministerstvo obrany plánuje.
celý text v angličtině najdete ZDE
„Vilnius již zakázal nošení vojenských uniforem bez povolení. V sobotu zase potvrdil Berlín, že litevská vláda projevila zájem o zakoupení tankových houfnic. Minulý měsíc navíc ministerstvo obrany zveřejnilo téměř stostránkový manuál, který by měl sloužit občanům jako návod v případě, že by došlo k invazi a okupaci jejich země,“ píše Cichowlasová. Ta rovněž zmiňuje, že mnozí experti varují, že by se ruská hybridní válka mohla rozšířit až do Pobaltí. „Osobně jsem přesvědčen, že by mohlo dojít ke klasickému útoku z ruské enklávy Kaliningradu. Rusko potřebuje, aby bylo s Kaliningradem územně propojeno. Stejně jako Krym s Donbasem,“ cituje novinářka vojenského analytika Mariuse Laurinaviciuse.
Vojenský analytik z Vilniusu se domnívá, že Vladimira Putina nemusí v jeho agresivních plánech zastavit ani fakt, že je Litva součástí NATO i Evropské unie. „Putin nevěří tomu, že bude NATO bránit jednoho ze svých členů a riskovat tak jadernou konfrontaci s Ruskem,“ tvrdí Laurinavicius. Jiní experti soudí, že by mohlo Rusko využít etnické Rusy žijící v Pobaltí jako záminku k intervenci. V případě Litvy však tvoří největší menšinu Poláci, kterých zde žije asi 200 000. Existují obavy, že by mohla Moskva začít ovlivňovat právě litevské Poláky. Vůdce jejich politické strany Waldemar Tomaszewski je známý svými proruskými názory. Od začátku majdanských protestů veřejně podporoval Moskvu a bývalého prezidenta Janukovyče. Anexi Krymu přirovnával ke Kosovu.
Tomaszewského proruské názory jsou podle Cichowlasové připomínkou toho, že Moskva boj o vliv v tomto regionu rozhodně nevzdává. On a jemu podobní se snaží narušovat suverenitu Litvy, Lotyšska i Estonska. „Mnoho ruských intelektuálů, kteří před Majdanem stálo na straně Pobaltí, nyní mlčí. Přitom dříve ruští demokraté samostatnou Litvu podporovali. Jeden z nich, Boris Němcov, byl zastřelen minulý měsíc v blízkosti Kremlu. Ohrožení Pobaltí roste každým dnem ruské agrese na Ukrajině. Nikdo neví, jaké budou další Putinovy kroky. Litevci se mezitím připravují na nejhorší,“ shrnuje Cichlowlasová.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
