Surkov je podle televizního producenta a spisovatele Petera Pomeranceva žijícího dnes v Londýně přezdíván „politickým technologem“. Pravidelně se prý zjevuje ve chvíli, kdy se něco děje. „Jednou stojí u zrodu nového politického subjektu, jindy je zodpovědný za vznik uskupeni Naši, které je některými považováno za ekvivalent Hitlerjugend. Naši byli vytvořeni pro svádění pouličních bitek s potenciálními příznivci standardní demokracie. Surkov se coby zástupce administrativy schází jednou týdně se šéfy televizních kanálů ve své kremelské kanceláři. Při této příležitosti jim přetlumočí, co a proti komu mají následující týden vysílat,, tvrdí Pomerancev, který v minulosti pracoval pro ruské TV kanály.
Pomerancev tvrdí, že Surkov je pravděpodobně i autorem stokrát opakované mantry, že Putin je prezidentem zajišťujícím stabilitu v zemi, což je dáváno do kontrastu s chaosem panujícím v 90. letech minulého století. „Právě na popud Surkova se v ruských médiích o Putinovi neustále hovoří jako o efektivním manažerovi. Kdo jde proti Putinovi, útočí fakticky na stabilitu. Surkov společně se svými loutkami dokázal vytvořit propracovaný systém, prostřednictvím kterého je možné snadno ničit všechny ideové odpůrce Vladimira Putina," upozorňuje Pomerancev.
Spolutvůrce „nového Ruska“ je dle mínění Pomeranceva skutečně extravagantní postavou. „Tak trochu estét, manipulátor, cynik, fanoušek gangsta rapu, ale i umělec. „V roce 2008 např. publikoval pod pseudonymem román, ke kterému se oficiálně nehlásí. Byť v mnoha svých komentářích čas od času připustí, že je jeho autorem. Román představuje satiru na současné Rusko. Jeho hlavní hrdina Jegor je zkorumpovaný mocí, pracuje v PR a je šťastný, ať pracuje pro kohokoli. Jen, když obdrží adekvátní finanční odměnu. Hlavním sdělením románu je, že každý je na prodej. Mnoho z románu napovídá tomu, že Jegor je sám Surkov,“ je přesvědčen Pomerancev.
celý článek v angličtině najdete ZDE
„Samotný Surkov se přestěhoval do Moskvy, aby zde studoval na univerzitě metalurgii. Poté však přešel na divadelní režii a odtud zase do armády, kde se chtěl zabývat vojenskou špionáží. Postupně však začal objevovat svět PR a reklamy, který začal výrazně ovlivňovat veřejné dění v zemi. Svoji šanci tehdy vycítil i Surkov. První příležitost mu v roce 1992 dal oligarcha Michail Chodorkovskij, pro kterého spouštěl kampaň s cílem přimět Rusy uložit své peníze v jeho nové bance. Plakáty s usmívajícím se Chodorkovským tehdy zaplavily Moskvu. 'Mně se to podařilo, tak vám může také,' zněl slogan kampaně,“ píše o dávném spojení Surkova a Chodorkovského Pomerancev.
Později pracoval Surkov jako šéf PR na televizním kanálu Ostankino pro mocného magnáta Borise Berezovského a v roce 1999 se dostal s příchodem Putina k moci do Kremlu, kde pomáhal vytvářet jeho příznivou image. „Když odešel do exilu Berezovskij a Chodorkovskij byl uvězněn, spolupodílel se Surkov na mediální kampani, v rámci které byl Chodorkovskij vylíčen naprosto odlišně od zmíněného roku 1992. Tentokrát se Chodorkovskij neusmíval a v ruce nedržel svazek bankovek, ale byl vyobrazen jako korupčník a zločinec,“ poukazuje Pomerancev.
„Surkov se stal symbolem své doby. Většina ze zaměstnanců televize Ostankino, ale i dalších médií jistě byla ve svém soukromém životě liberálními demokraty, dovolenou trávili v Toskánsku a jejich zvyky se nelišili od zvyků západních kolegů. V profesním životě však prostřednictvím svých propagandistických reportáží a článků šířili naprosto odlišný přistup k životu a politice. Když jsem se jich dotazoval na jejich pokrytectví, vysmáli se mi a tvrdili, že všechno je PR. Nevěřili v komunismus, ale nevěří ani v současné státní zřízení," popisuje Pomerancev.
Zdatný odborník v PR Surkov prý fakticky asistoval u anexe Krymu, spoluvytvořil zelené mužíčky, údajné demokratické referendum atd. „Také proto se Vladlislav Surkov ocitl na seznamu Putinových spolupracovníků, kteří mají zakázáno podnikat či vycestovat do Evropské unie a Spojených států. „Rozhodnutí Washingtonu mě ještě více utvrzuje v tom, že musím sloužit své zemi. To je pro mě velká čest. Nemám žádný majetek v zahraničí. Ve Spojených státech mě zajímá jen Tupac Shakur, Allen Ginsberg a Jackson Pollock. Nepotřebuji tuto zemi navštěvovat. Sankce se mě nijak nedotýkají,“ cituje Pomerancev nedávné vyjádření Surkova.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
