Kauza tzv. ruského dluhu z konce roku 1989 byla kritizována již od začátku, tedy v den, kdy investigativní počin Lukáše Valáška a spol. spatřil světlo stránek deníků vydavatelství Economia. Jedním z prvních, kdo se proti němu ozval, byl bývalý guvernér ČNB, Miroslav Singer.

Proč je článek, který byl doplněn, přepsán a obrán o některé části, nesmyslný, vysvětlil bývalý guvernér v rozhovoru pro Reflex. Připomenul, že Československo mělo v zahraničním obchodu koncem 80. let minulého století přebytky, tedy že do Sovětského svazu vyváželo více, než dostávalo. Účetně byl tento rozdíl veden právě v převoditelných rublech.

Československá komunistická vláda chtěla dle Singera ve vývozu do SSSR pokračovat. Účetně se ovšem tento nepoměr projevoval jako závazek SSSR vůči Československu. A tak vláda krátkodobý závazek překlopila do dlouhodobého úvěru, který měl být splacen dodávkami sovětského zboží v devadesátých letech. Singer upozorňuje, že toto nebylo nic neobvyklého: „Jde o postup, jímž se taková situace řeší často, Německo tak například řešilo své přebytky v zahraničním obchodu s Československem.“