„Z čeho dovozuje ministr, že za dění na Ukrajině může Putin? Může za Majdan? Může za první kroky nelegitimního prezidenta a vlády a nakonec i parlamentu, když vzkázali třetině obyvatel, jste jen Rusáci, na které shodíme atomovku?“ píše ve svém blogu Huml. Ukrajina však žádné atomové zbraně nemá. I když po rozpadu Sovětského svazu na jejím území byly. Ale vzdala se jich v roce 1994 podpisem mezinárodní dohody garantující její územní celistvost, která vzala za své připojením Krymu k Rusku.
Západ dodává novému režimu zbraně
Huml ve svém textu kritizuje Západ, že posiluje podporu nového ukrajinského režimu, dodává jim zbraně. „Teroristé, separatisté, Rusáci. Samá hanlivá slova. Vypadlo nám ze slovníku, že jsou to lidé, dlouholetí občané Ukrajiny,“ popisuje.
Kritizuje i český nápad na vysílání ruskojazyčné televize na východě Ukrajiny z Prahy, který podporují i další středoevropské země takzvané Visegrádské čtyřky – Polsko, Slovensko a Maďarsko.
Humlovi se názorově blíží jeho stranický kolega Jaroslav Foldyna. „Česká republika, tedy naše Ministerstvo zahraničních věcí, by měla okamžitě skončit s politikou pokrytectví, které sice tleská Karel Schwarzenberg, ale štve slušné lidi, již dali ČSSD hlas. Ale to může být i naposled,“ uvedl.
Mgr. Stanislav Huml
Ruská agrese na Krymu
Podobné postoje zaujímají Foldyna a Huml už delší dobu. Sociálnědemokratický klub debatoval o Ukrajině už v březnu a zmíněnou dvojici kritizoval jako příliš proruskou. Naopak ministr zahraničí Lubomír Zaorálek i jeho kolega Jiří Dienstbier zastávali podle kolegů pozici příliš proukrajinskou. Dienstbier se v březnu v Půlnočním rozhovoru pro ParlamentniListy.cz vyjádřil k ruské anexi Krymu. „Ze strany Ruska jde o agresi v rozporu s mezinárodním právem,“ vysvětlil s tím, že doufá, že východ Ukrajiny Rusko anektovat nebude.
Před pár týdny pronikly sociálnědemokratické rozporné názory na veřejnost, nyní jsou již členové nejstarší české strany mnohem diskrétnější. Na e-mailové či esemeskové dotazy ParlamentnichListů.cz (alespoň do uzávěrky tohoto textu) na výroky Humla neodpověděli již citovaný Jiří Dienstbier, či místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, ani poslanec Igor Jakubčík, který je mimo jiné členem výboru pro obranu a meziparlamentní skupiny Ukrajina.
Nemáme stát na jedné ani na druhé straně
Mediální opatrnost potvrdil ParlamentnimListům.cz Jeroným Tejc, který se dá zařadit do nejpočetnějšího umírněného křídla ČSSD ve vztahu k Ukrajině a Rusku. „Nechci posuzovat vnitřní postoje členů klubu. Považoval bych to za nekorektní, protože si to říkáme za zavřenými dveřmi,“ poukázal s tím, že uvede jen svůj názor na věc.
„Nemyslím si, že bychom na Ukrajině měli stát na jedné, nebo druhé straně. Byla tam nějaká akce, a po ní následovala reakce. Neměli bychom označovat jako viníky jedny, nebo druhé. Ukrajina je velmi složitý problém. Chyby nastaly i na straně zástupců Evropské unie před tou eskalací, která vyvrcholila nakonec anexí Krymu. Rád bych, abychom se na situaci dívali objektivně. Na jednání poslaneckého klubu jsme si to dostatečně řekli a nemám teď potřebu veřejně kritizovat postoje jednotlivých aktérů,“ prohlásil Tejc.
EU soustředila chybně svoji pozornost jen na Kyjev
Podobný postoj jako Tejc zveřejnil na svém blogu před pár týdny – tedy v době, kdy se sociální demokraté k tomuto tématu ještě bez zábran vyjadřovali – i předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. „Je třeba odsoudit ruskou vojenskou intervenci na Krymu. Svůj díl viny za negativní trendy vývoje na Ukrajině však do jisté míry nese i Evropská komise, některé členské země EU a velká část poslanců Evropského parlamentu. Soustředili totiž svoji pozornost téměř výlučně na Kyjev. Snad nikdo se neobtěžoval zajet na východ Ukrajiny či na Krym. Evropské instituce ani členské státy neodsoudily jasně a srozumitelně násilnické elementy mezi pokojnými demonstranty. Nepožadovaly jejich izolaci v protestním hnutí ani distanc od takových sil ze strany prodemokratické opozice,“ napsal Hamáček.
Nejhorší možné vyústění současné ukrajinské krize je podle předsedy Poslanecké sněmovny další prohlubování příkopů uvnitř ukrajinské společnosti. „Což je proces, který by šel jen velmi těžko zvrátit. Rovněž případná diplomatická kolize mezi USA a EU na jedné straně a Ruskem na straně druhé pro budoucí vývoj na Ukrajině nevěští nic dobrého,“ myslel si.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
