Personální změny postihly i elitní raketové síly, které dohlížejí na čínský jaderný arzenál a méně se začal ukazovat i samotný čínský prezident Si Ťin-pching, jelikož se poprvé za svou vládu nedostavil na summit skupiny 20 v Indii, což však bývá připisováno i tomu, že se summit uskutečnil v indickém Dillí v době, kdy jsou vztahy Indie s Čínou stále napjaté.
Japonský list Nikkei si povšiml, že se k vedoucímu představiteli Číny za zavřenými dveřmi měla snášet kritika ze strany a z prosakujících informací zaznívá, že měl Si Ťin-pching údajně sdílet povzdech, že problémy, jimž Čína aktuálně čelí, zůstaly na jeho bedrech již po předchozích třech čínských vůdcích a stále se je nedaří vyřešit.
Fotogalerie: - O Číně a Rusku v knihovně VH
Těžké časy pro Čínu i samotného jejího prezidenta komentoval profesor Newyorské univerzity Jerome Cohen pro britský The Guardian s tím, že „je jasné“, že má čínský vůdce za sebou „těžké léto“ a uvnitř tamní společnosti se má aktuálně hromadit nemalá nespokojenost.
Bývalý pracovník Pentagonu, který nyní působí na Národní univerzitě v Singapuru Drew Thompson, podotknul, že v Číně i kvůli personálním čistkám panuje „krize nedůvěry“.
Podle agentury Reuters má Čína nemalé problémy s korupcí v armádních kruzích a čínský ministr obrany Li Šang-fu zřejmě doplatil na Siovy zásahy proti korupci, jež znamenají politické čistky v celé komunistické straně.
Fotogalerie: - Čínský raut
„Je to všechno tak náhlé a neprůhledné. Jedna věc, kterou nyní můžeme vidět, je, že blízkost se v Siově světě nerovná protekci,“ komentoval Li Šang-fuovo zmizení bezpečnostní analytik Alexander Neill, působící v Singapuru a spolupracující s havajským think-tankem Pacific Forum. Poukázal tak na to, že se čínský ministr ocitl dost možná v nelibosti čínského vůdce i přesto, že měl k němu dříve dosti blízko.
Dopad čínských personálních změn se má odrážet i směrem ven z Číny a regionální diplomaté dle agentury Reuters sdílejí obavy, že se čínský vůdce hodlá zaměřit na vnitropolitické dění a upozadit to, které by potřebovalo akutnější řešení, jako je napětí v některých oblastech u čínských hranic.
Pokud Liův osud „odráží Siovo stále větší zaměření dovnitř, není to dobré pro ty z nás, kteří chtějí větší otevřenost a komunikační linky s čínskou armádou,“ uvedl dle agentury jeden z asijských diplomatů. Politolog Ja Ian Chong z Národní univerzity v Singapuru upozornil, že vojenské napětí v jihovýchodní Asii během rychlých změn křesel v Pekingu podněcují spekulace a „určité obavy o kontinuitu politiky“. Upozornil, že zvýšená aktivita v Jihočínském moři a neustále se měnící tváře v čínské armádě akorát „vytvářejí potenciální riziko nehod, eskalace a krizí“.
Psali jsme:
autor: Radek Kotas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
