Pokud se totiž vyřazení kandidáti Vladimír Dlouhý a Tomio Okamura obrátí na Ústavní soud (ÚS), mají šanci uspět. Brněnští soudci zatím vždy volební spory rozhodovali ve prospěch volné politické soutěže. A Dlouhý i Okamura mohou argumentovat, že jim prováděcí zákon zabránil do soutěže nastoupit, přestože ve skutečnosti možná požadovaných 50 tisíc podpisů získali.

"Ať bude výsledek jakýkoli, zásah Ústavního soudu je už nutný. První přímo zvolený prezident si s sebou na Hrad nesmí nést batoh pochybností o způsobu, jímž byl zvolen," míní komentátor HN.

Mladá fronta Dnes (MfD) připomíná, že "Soud soudů" už jeden ústavní zákon zrušil. A sice zákon, kterým chtěl parlament uspořádat předčasné volby po pádu kabinetu Mirka Topolánka (ODS). Tehdy ale správně argumentoval tím, že zákon byl retroaktivní. "V případě ústavní změny umožňující přímou volbu hlavy státu ale vše proběhlo řádně. Lze stěží předpokládat, že jakýkoli soud může upřít zákonodárcům právo měnit řádně ústavu. To by popíralo podstatu demokracie," píše deník.

Ministerstvo vnitra selhalo

Úlohou soudu je podle pátečních Lidových novin (LN) ukončovat spor - nalézt řešení, jež přijmou vítězové i poražení. Senátu NSS se to ve čtvrtek nepovedlo. Což není výčitka, v takto rozehrané situaci bylo ukončení sporu nad jeho síly. Soudce má být věrný pravidlům i spravedlnosti. Někdy se však obě loajality ocitnou v rozporu. Ve čtvrtek těsně převážila loajalita k volebním pravidlům korigovaným selským rozumem. Bohužel kandidáti takto zdrženliví nebudou, uvedly LN.