Klaus v poznámkách nejdříve popsal svou cestu z Akademie věd až do křesla premiéra a dodal, že zřejmě právě proto ho prezident Hillsdale College pozval, aby o Rusku hovořil. „Ale já se nesnažím předstírat, že bych byl nějakým expertem na Rusko,“ podotkl Klaus. Prý byl dlouhou dobu považován za odpůrce Ruska, lépe řečeno Sovětského svazu. „Po pádu komunismu jsem se snažil vyjednat normální, standardní, vzájemně výhodné vztahy mezi našimi zeměmi bez ohledu na to, že většina mého produktivního věku byla negativně ovlivněna sovětským imperialismem,“ řekl bývalý premiér a zdůraznil, že tato životní zkušenost ho nezaslepila. „Nedémonizuji Rusko ani jeho prezidenta. Respektuji a myslím, že bychom všichni měli respektovat, že Rusko má své autentické národní zájmy, které se bezpochyby liší od zájmů mých a mé země,“ prohlásil a dodal, že také není pochyb o tom, že ruský ekonomický a sociální systém je založený na jiných základech. „A to je také důvod, proč je ruský politický systém o dost méně demokratický a více autoritativní, než se nám zdá přijatelné,“ konstatoval Klaus s tím, že do ruského trhu podstatně více zasahuje stát a lidská svoboda je omezenější. Nicméně, dle Klause je důležité, že komunismus v Rusku skončil.
Do kdy by měl být Andrej Babiš předsedou vlády? Anketa
Rozdíl mezi námi a Ruskem dle něj není v metodě, ale v míře státních zásahů, a měli bychom si prý uvědomit, že i v našich zemích jsou státní intervence běžné. Dle Klause i přes všechna tato fakta je ruská společnost svobodnější, než kdy byla. „Nesouhlasím s argumenty, že ruský systém byl v 90. letech lepší než teď – neměli bychom zaměňovat svobodu s anarchií, chaosem a nedostatkem pořádku,“ tvrdí a dodává, že tento názor se neshoduje s americkými kremlology.
„Neměli bychom se na Rusko dívat s předsudky. Neměli bychom žít v minulosti, neměli bychom si plést současnou Ruskou federaci se Sovětským svazem předchozí éry ani její současné politické vůdce s Leonidem Brežněvem, jak to někteří lidé na Západě a ve středo a východoevropských, dříve komunistických, zemích dělají, aby získali levné politické body. Sleduji vývoj v Rusku v posledních dvou desetiletích s velkým zájmem a, doufám, s dostatečnou skromností a respektem. Proto nemám stejný povýšený postoj, jaký mají někteří ‚experti‘ na Rusko,“ říká bývalý prezident. Podle něj je vývoj v Rusku relativní úspěch, pokud se na něj podíváme z historické perspektivy.
Reformy, které byly v Česku dokončeny do půle devadesátých let, prý Rusové provedli jen napůl. „Rusové naprosto nezvládli kontrolu makroekonomiky – měnová a fiskální politika nebyla dostatečně opatrná – a nevyhnutelná hyperinflace, jež byla důsledkem, zničila všechno, zejména důvěryhodnost ruských vůdců v té době,“ analyzuje Klaus důvody ruského selhání a dodává, že Česko na rozdíl od jiných postkomunistických zemí nemuselo provést měnovou reformu.
„Rusko nemělo jasnou vizi transformace, nemělo politiky, kteří by ji mohli formulovat a Rusům vysvětlit. Ani Gorbačov, ani Jelcin to nedokázali. Byli příliš spojeni se starým komunistickým režimem. Nesnažili se vytvořit standardní (ideologicky dobře definované) politické strany. Bez skutečných politických stran nemohly ruské vlády a ruští premiéři začít budovat svůj elektorát.
Putin není výjimkou. Podařilo se mu upevnit stát a významně přispět k základům jeho fungování. Otřásl systémem politicky a ekonomicky silných oligarchů (kteří bohužel dodnes ovládají Ukrajinu). Zavedl určitou ekonomickou racionalitu, za cenu, která nebyla nulová, zejména pokud jde o demokracii. Jeho zvláštní kompromis mezi řádem a demokracií je samozřejmě velmi diskutabilní. Rozhodně to není něco, co bychom si zvolili my, ale měli bychom o tom diskutovat pomocí takových termínů a pojmů. Nehovořit o říši zla. Není to tak jednoduché. Začít novou studenou válku by nepomohlo ani Rusku, ani nám,“ vysvětlil Klaus.
Fotogalerie: - EU volby se blíží
Je prý přesvědčen, že bez opravdových politických stran není možné provozovat parlamentní demokracii. Dodal, že podobně mluvil již před 20–30 lety, kdy si myslel, že Rusko kvůli absenci demokratické historie před nástupem komunismu a nejdelšímu trvání komunismu má prozatím dobrou omluvu. „Teď, po 30 letech bez komunismu, už si tak jist nejsem,“ dodává bývalý prezident.
„Dnešní vliv Ruska na to, co s námi bude, se blíží nule. Neměli bychom bojovat bitvy minulé. Skutečný boj v naší společnosti – v Americe i v Evropě – je mezi těmi, kdo chtějí svobodu a volný trh, a těmi, kdo nás chtějí ovládnout manipulací ismů jako environmentalismus, multikulturalismus, humanrightismus, feminismus a genderismus. Ani jeden z těchto pojmů nevznikl v Rusku nebo na Východě. K naší velké lítosti je dovážíme ze Západu. Je ironií historie, že právě toto je konečným důsledkem pádu komunismu před 30 lety,“ zakončil Klaus svůj projev.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
