Státem kontrolovaná společnost Verbund AG, která je zároveň největší rakouskou energetickou společností, dostala v neděli pozdě večer příkaz, aby obnovila provoz ve své zakonzervované elektrárně Mellach, jež byla uzavřena před dvěma lety, kdy se Rakousko stalo teprve druhou evropskou zemí, která zcela vyřadila uhlí ze své elektrické sítě.
Podle prohlášení koalice rakouského kancléře Karla Nehammera bude nutná přestavba elektrárny do stavu, aby opět mohla v případě nouze vyrábět elektřinu z uhlí. Nyní je v objektu elektrárny výzkumné centrum zabývající se výrobou elektřiny z vodíku.
Fotogalerie: - Klima nepočká...
Agentura Bloomberg informovala, že zároveň rakouská vláda přislíbila 6,6 miliardy eur na vybudování zásob plynu před zimou a majitelům zásobníkům zopakovala, že je budou muset naplnit. Prázdný však zřejmě i přesto zůstane vůbec podzemní zásobník v Evropě v Haidachu, který patří společnosti Gazprom PJSC, ten se totiž kvůli sporům Ruska s Německem zřejmě nenaplní.
Kroky Rakouska následuje také Německo, a to s ještě mnohem větší razancí. Oživit chce hned několik uhelných elektráren.
„Je to takový zápas rukou, ve kterém má Putin zatím delší ruku,“ přiznal k opatření podle Bloombergu v neděli v televizi ZDF ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck, který zároveň předsedá Zeleným, kteří dosud razili politiku rychlého omezování emisí.
Fotogalerie: - Dejte uhlí kopačky
„Je to hořké, ale v této situaci je prostě nutné snížit spotřebu plynu,“ dodal Habeck k situaci, která značně bortí německý plán na skoncování s uhlím nejpozději v roce 2030.
Německo tak urychleně reaguje na omezení dodávek plynu od Gazpromu. Ten do Německa proudí prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1. Zatímco Rusko tvrdí, že omezení dodávek způsobilo zpoždění při opravě zařízení společnosti Siemens Energy, Berlín za utáhnutím kohoutků v době cesty německého kancléře Scholze do Kyjeva spatřuje spíše politické důvody.
Scholzova vláda, která se snažila urychlit odchod Německa od uhlí, také plánuje nabídnout průmyslu pobídky ke snížení spotřeby plynu a uvolnění nepotřebných zásob pro skladování, nyní jsou německé zásobníky plynu na přibližně 57 % kapacity. Nákup téměř 120 terawatthodin potřebných k doplnění zařízení by při současných sazbách 123 eur za megawatthodinu stálo přibližně 15 miliard eur.
Fotogalerie: - České uhlí nebo ruský plyn ?
Největší evropská ekonomika je stále na Rusku závislá, jelikož ruský plyn pokrývá 35 % spotřeby Němců. Cena plynu pro evropský trh se v minulém týdnu v reakci na útlum dodávek zvýšila zhruba o 70 procent, surovina se prodávala za více než 140 eur za megawatthodinu (MWh).
Paralelně s plynovodem Nord Stream 1 vede do Německa i nově dokončený plynovod Nord Stream 2. Ten by sice zdvojnásobil kapacitu plynu, který může Rusko dodávat do Evropy, Německo ale kvůli ruské invazi na Ukrajinu zprovoznění projektu zablokovalo.
K delšímu provozu uhelných elektráren již přistoupili také Francie či Velká Británie. Gazprom už koncem dubna zastavil dodávky plynu do Polska a do Bulharska. Zdůvodnil to tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Později Gazprom ukončil také dodávky suroviny do Finska a Nizozemska. Plyn přestal dodávat rovněž dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
_profil_top.jpg)
