Který z jmenovaných šéfů vlád je nejlepší?Anketa
Doplnil, že v Bosně a Kosovu spolupracoval jak s muslimskou stranou, tak se Srby. „Člověk pak pochopí, že je to trochu jinak, než nám tady vykládali. Jako že Srbsko je to špatné, že jsou ten agresor. Pak člověk zjistí, že je to jinak, že to není černé a bílé,“ podotkl a dodal, že z rozhovorů se dozvěděl proč a jak ke konfliktu došlo.
„Když ta operace začala, tak se nám tady tvrdilo, jak jsou ti kosovští obyvatelé tím Srbskem utlačovaní a jak jsou Srbové zlí, ale ono to v podstatě tak nebylo. Kosovo mělo svoji autonomii, měli oproti Srbům brutální výhody, elektřinu téměř zdarma a další takovéhle věci,“ připomínal bývalý voják a dodával: „Ale myslím, že tam byly jiné zájmy, nevím, jestli západní nebo jaký vliv. Ale každopádně to rozdmíchávání mezilidských vztahů tam začalo lidmi, kteří tam byli nasazení a dosazení a ty nepokoje vyvolávali. Nevidím to prostě tak, jak se říkalo.“
V Kosovu hlídal například srbské kostely, které byly vypalovány. „Ta srbská menšina na území Kosova byla šikanovaná, utlačovaná, cílem bylo je z toho území vyhnat. A když člověk s místními mluví, tak se dozvídá úplně jiné věci, než tady tvrdili, že zlí Srbové, a tak,“ uvedl.
Zmínil i tříměsíční bombardování Bělehradu a ukrajinský konflikt. „Lidi tady tomu ještě tleskali. Když to srovnám s konfliktem teď, tak je to víceméně stejné. Obě ty území, jak Kosovo, tak Donbas chtěly nějakou nezávislost. A tady to jde, tam to nešlo, nevím. Rozhodně si nemyslím, že je to tak, jak se to celou dobu podávalo,“ míní bývalý voják.
Fotogalerie: - Farma zvířat před Hradem
Komentoval také zaměření na hluboké lidské příběhy z Ukrajiny. „Pro mě je teď těžko pochopitelné, protože když tady byly předešlé konflikty, ať Srbsko, Kosovo nebo Irák, Sýrie, kde umírali opravdu statisíce lidí, tak já jsem tady neviděl pobíhat lidi s iráckými, srbskými nebo syrskými vlajkami. To, co se děje teď, mi přijde naprosto šílené. Jestli je to dané nějakou averzí vůči Rusku za rok 1968, jak se jí všichni ohání,“ spekuloval. „Pro mě je válka jako válka, to utrpení obyčejných lidí bylo úplně stejné v Iráku, jako je na Ukrajině nebo jako bylo v tom Sbrsku. A teď jsou najednou všichni Ukrajinci,“ pokračoval.
Doplnil, že když přijel do Iráku, tak mu přišlo na mysl, jak krásná to musela být země. „Víceméně všude, kde jsme byli nastolovat demokracii, tak dnes jsou to země, kde lidé třou bídu s nouzí, jsou zničené, zpustlé a jsou na tom mnohem hůř, než byli,“ míní. Co se týče motivací pro „nastolování demokracie“, vidí pouze peníze a suroviny. „Vždyť se o ty lidi nikdo nezajímá,“ podotkl a připomenul, že na covid zemřelo na světě celkem asi 5,5 milionu lidí z osmi miliard, ale to, že asi 3 miliony lidí zemřou každý rok hladem nikoho moc nezajímá.
Zajímalo by ho, co si vlastně lidé pod demokracií představují. Sám si představuje svobodný život, svobodu slova a svobodu v rozhodování. „Ne aby mi někdo říkal, co si mám myslet, co mám dělat a tady ty věci,“ doplnil, co si pod pojmem rozhodně nepředstavuje.
„Je zvláštní, že v archivu ČT, byly krásné dokumenty o Sýrii, Libyi, vykládali tam, jak to byly skvělé země. Pak přišla válka a dokumenty z archivu zmizely. A doteď tam nejsou,“ zmínil a dodal, že by bylo zajímavé pustit takový dokument, aby si lidé udělali obrázek, jak země vypadala předtím a potom.
Fotogalerie: - Představení pro Ukrajinčata
Položil také otázku, zda místní obyvatelé stáli o demokracii. Podotkl, že se ani nikdo neomluvil, když vyšlo najevo, že v Iráku žádné zbraně hromadného ničení nebyly. Podle Koďouska by se mělo všem měřit stejně, a pokud někdo odsuzuje ruskou agresi vůči Ukrajině, měl by zároveň odsoudit americké angažmá v Iráku, v Sýrii i jinde. U Kosova ještě připomenul, že měli na misích seznamy válečných zločinců, převážně členů kosovské osvobozenecké armády. A když se vrátil domů, tak zjistil, že z tohoto seznamu se řada lidí stala vrchními představiteli Kosova.
Položil také otázku, proč dochází k cenzuře médií a maří se tvrzení protistrany, když dezinformace jsou nejlépe vyvráceny informacemi. „Horší je, když je něco pravda, tak to vyvrátit nejde,“ podotkl.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
