U rybníků na jižní Moravě byl u jednoho druhu komárů izolován virus západonilské horečky. „Není ale vyloučeno, že se vyskytují i jinde v republice,“ cituje web iDNES.cz epidemiologa Oldřicha Šebestu z Krajské hygienické stanice v Brně. Zatím prý sice nevíme v ČR o případu, že by se západonilská horečka přenesla z komára na člověka, ale toto riziko existuje.

Fotogalerie: - Proti imigraci 28. října

Inkubační doba nemoci může být až čtrnáct dní. „Někdy může být docela komplikovaný průběh. Tento virus může v krajním případě způsobit i smrt,“ řekl serveru iDNES.cz Petr Husa, přednosta Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno.

Nemoc se podle lékařů nedá léčit antibiotiky ani jinými léky, dá se pouze zmírňovat její průběh. Zdravý organismus by podle lékařů měl být schopen tuto infekci překonat.

V Evropě podle lékařů případů západonilské horečky přibývá. Vysvětlují to globálním oteplováním, které prý přivádí do našich zeměpisných šířek nové druhy komárů.

CELÝ ČLÁNEK ZDE

Před dvěma lety se nákaza západonilskou horečkou objevila v Srbsku. Ze tří nakažených jeden zemřel. V hlavním městě Bělehradě se našlo několik nakažených komárů.

Ohniskem nákazy může být podle expertů, které iDNES.cz oslovil, soutok Moravy a Dyje u hranic s Rakouskem.

Přičinou nákazy jsou podle lékařů „zřejmě migrující ptáci“. Od nich se komáři měli nakazit. Jak je ale v článku uvedeno, velmi snadným přenašečem může být turista, který si nakaženého komára z Afriky přiveze v kufru. „Hmyz si můžete přivézt z dovolené klidně v kufru, ani o tom nevíte,“ vysvětluje akademik Šebesta.

Akademik Pavel Cimbál, který působí na pražské ČVUT, se ovšem verzi s „migrujícími ptáky“ coby zdrojem nákazy dost podivil.

Cimbál se podivil především informaci, že virus údajně přenášený migrujícími ptáky se z ničeho nic ozval po dvou letech od prvního zaznamenaného výskytu. To je podle něj velmi podivné.

Cimbál doporučuje se zamyslet, jestli náhodou nemůže výskyt viru typického pro severní Afriku souviset „s jiným severoafrickým fenoménem“.

A připomíná tragický příklad z Itálie loňského roku. Na dětském oddělení nemocnice v Trentu zemřela čtyřletá holčička jménem Sofia Zago a jako příčina úmrtí byla zjištěna malárie. Ta se přitom v Itálii nevyskytuje, oficiálně bylo její vymýcení konstatováno již v roce 1962. Čtyřletá Sofia byla hospitalizována s dětským diabetem a při nástupu do nemocnice žádné příznaky malárie neměla.

Lékaři se podle Cimbála „škrábali na hlavě“ a hovořili o nevysvětlitelné záhadě. A vůbec se nehovořilo o tom, že společně s ní byli na dětském oddělení hospitalizováni dva sourozenci, kteří se nakazili malárií, když byli s rodiči na návštěvě u příbuzných v africkém státě Burkina Faso.

„Není jasné, jestli žena z Burkina Faso přivezla komára v tašce a nebo jestli byl přítomen komár na oddělení, který bodnul infikované dítě a potom Sofii,“ poznamenává Cimbál k tomu, co je v tomto případě, podle lékařů záhadném, ve skutečnosti jediným otazníkem.

Podle Cimbála je v daném případě vedlejší, že migranti, uvádějící jako příčinu svého příjezdu do Evropy ohrožení života, jezdí do své smrtelně nebezpečné domoviny na návštěvy příbuzných. Horší je, že média v důsledku strachu napsat o imigrantech cokoliv ošklivého mlčí i o zcela praktických problémech, které jejich přítomnost přináší.

„Zarážející je, že zcela logické důsledky migrace, jako je tento, nikdo neřeší, a když v reálu nastanou, média radši spekulují o nevysvětlitelném fenoménu, než by porušila multikulturně politkorektní omertu,“ uzavírá Cimbál.

Celý příspěvek Pavla Cimbála:

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.