Rok po zvolení Petra Porošenka prezidentem země a půl roku po složení slibu nové vlády se Ukrajina stále utápí v politickém i ekonomickém chaosu. „Ukrajinská vláda je tak slabá a křehká, že nemůže podnikat účinné kroky k vytvoření jednotného a nezávislého státu,“ říká Bruce P. Jackson z americké nevládní organizace. Jedním z klíčových problémů je alarmující stav ekonomiky. Za první čtvrtletí letošního roku kleslo HDP o téměř 18 %. Ukrajinské úřady se obávají, že vyjednaných 40 miliard dolarů od Mezinárodního měnového fondu a Spojených států nebude postačujících pro další chod země.
Západem uznávaný premiér Arsenij Jaceňuk navíc nyní čelí obvinění ze zpronevěry 325 milionů dolarů a parlament schválil vytvoření vyšetřovacího výboru, který se bude celou záležitostí zabývat. Vláda a její příznivci něco podobného naprosto vylučují. Převládající zmatek způsobuje třenice i mezi ukrajinskou vládou a jejími evropskými spojenci. Především v Německu a Francii jsou politici frustrováni pomalým tempem reforem. „Není to tak, že jsme svědky ruské agrese vůči ukrajinským obětem. Jsme svědky kroků předvídatelně agresivního Ruska vůči nepředvídatelné a nespolehlivé Ukrajině,“ konstatuje s jistou mírou nadsázky Jackson. Ukrajina skutečně v očích Evropské unie postupně ztrácí na důvěryhodnosti.
O nic menší problémy má Ukrajina s korupcí, se kterou zatím svádí marný boj. Dokonce i samotní úředníci, kteří mají tuto agendu na starosti, vyjadřují značnou skepsi. „Korupce stále bují a stále zatím nebyly přijaty zákony potřebné na její potírání,“ říká zástupce státního prokurátora David Sakvarelidze, jenž získal značné zkušenosti v boji proti korupci v rodné Gruzii a před usednutím do současné funkce obdržel ukrajinské občanství. „Systém ukrajinského soudnictví musí být upraven od základu. V mnoha oblastech práva neexistují jasně nastavená pravidla. Parlament se až příliš zaměřoval na přijímání právních předpisů a umožnil tak nevědomky další rozšiřování byrokracie,“ uvádí Sakvarelidze.
Vyšetřování korupčních případů z nedávné minulosti se vleče a v mnoha případech se úplně zastavilo. „Problém je, že v zemi nefunguje skutečný systém spravedlnosti. Nemáme ani soudce, protože většina z nich je spojena s časy bývalého prezidenta Janukovyče. To samé se týká i státních zástupců. V neposlední řadě nás potom limituje skutečnost, že prezident Porošenko není schopen proti nim zasáhnout,“ upozorňuje jeden z organizátorů loňských demonstrací Jegor Sobolev. Ukrajinský aktivista není rozhodně sám, kdo nemá v novou vládu příliš velkou důvěru. Mnoho z nich vyjadřuje s kroky Porošenka a Jaceňuka nespokojenost. Poukazují na to, že oba se sice postavili proti Janukovyčovi, ale zároveň byli součástí bývalého politického systému v zemi, který demonstranti rozložili.
I to byl důvod, proč hlasovala většina poslanců pro návrh bývalého šéfa státního kontrolního úřadu Nikolaje Gordijenka, který obvinil premiéra Jaceňuka ze zpronevěry. Podle analytika ze Stanfordské univerzity a bývalého amerického velvyslance v Rusku Michaela A. McFaula se však dalo očekávat, že bude na Ukrajině přítomna frustrace. „Po uplynutí roku od nějaké revoluční změny jsou lidé vždy tak trochu zklamání. Očekávání jsou často vysoká. Lidé nikdy neříkají, že je ještě lépe, než čekali. Pokaždé konstatují, že toho vláda dělá málo a reformy jdou pomalu. Já osobně jsem naopak příjemně překvapen tím, jaké množství reformních opatření již bylo uvedeno do praxe. Myslím si, že Západ tento trend zbytečně podceňuje,“ soudí McFaul, ale jedním dechem dodává, že Ukrajinu čeká nepředstavitelná spousta tvrdé dřiny.
Zemi navíc sužují série vražd týkající se byznysmenů a politiků, kteří měli úzké vazby na bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Jen v letošním roce jich za často nevyjasněných okolností zemřelo již sedm. Naposledy to byl minulý člen Janukovyčovy Strany regionů Oleg Kalašnikov, jenž byl zastřelen minulý měsíc před svým domem. Státní zastupitelství zahájilo vyšetřování, ale dle svých slov nevěří tomu, že by všechny tyto případy měly nějakou spojitost. Zatímco vláda veřejně deklaruje své obavy z invaze ruských sil, mnozí experti spatřují větší nebezpečí z rozpoutání konfliktu mezi vlastními ukrajinskými silami. „Vnitřní problémy Ukrajiny hrají Putinovi do karet. On dobře ví, že Rusko se nemusí snažit Ukrajinu nějakým způsobem dále oslabovat. Zatím se totiž země oslabuje svými silami,“ glosuje Alexandr Baunov z moskevského Carnegie Institutu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
