V ČR neexistuje komplexní předpis, který by whistleblowing upravoval. Ochranu oznamovatelů částečně řeší trestní řád či zákoník práce. „Právní úprava v této oblasti v Česku chybí, přitom může významně přispět k omezení korupčního prostředí,“ uvedla TIC.

Podle neziskové organizace je zákon na ochranu whistleblowerů v boji proti korupci zcela zásadní. Oznamovatelé totiž mohou nejen odhalit nekalosti, ale také zabránit významným finančním ztrátám, a to jak ve státní správě, tak i v soukromém sektoru. Kromě korupce mohou upozornit i na další škodlivá jednání, například na ohrožení životního prostředí či lidského zdraví.

TIC do chystaného zákona prosazuje ochranu whistleblowerů v soukromých firmách i ve veřejné správě bez ohledu na jejich pozici, ochranu oznámení učiněných v dobré víře a ve veřejném zájmu či ochranu identity whistleblowerů, tedy například možnost anonymních podání. Okruh nekalého jednání, na které by se whistleblowing vztahoval, by pak měl být širší než trestné činy. Za významnou považuje organizace také dostatečnou pracovněprávní ochranu oznamovatelů a jejich přístup ke stálému a specializovanému právnímu poradenství.

Tvorbu zákona má v gesci ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Minulý týden uvedl na konferenci o whistleblowingu, že návrh alternativ legislativního řešení by měl být připraven do konce letošního roku.