Asi měsíc před příjezdem okupačních sovětských tanků se byl Karel Schwarzenberg poprvé po letech podívat doma. To, co v Československu viděl, ho nadchlo. Zároveň ale tušil, že moc sídlící v Kremlu nebude tohoto svobodného ducha tolerovat. O pár týdnů později se mu bohužel tento názor potvrdil. Tanky Varšavské smlouvy zadupaly svobodného ducha do země.
„To opravdu trapné bylo, že po těch různých čistkách během padesátých let byla i komunistická strana zbavena valné většiny svých inteligentnějších členů a vůdců. To, co nastalo, byla diktatura domovních důvěrníků. Mnohem nižší úroveň průměrných funkcionářů. Byla to pouze trapná jedenadvacetiletá dohra toho, co komunistický převrat v roce 1948 napáchal,“ napsal Schwarzenberg.
„Celý režim nakonec skončil vlastní neschopností. Jak známo, konec Varšavské smlouvy i RVHP nebyla revoluce, nebyla to ani invaze cizí armády, nýbrž prostý krach. Byl to bankrot. Sovětská říše se rozpadla, a tak i u nás skončila vláda KSČ, jejíž vedení bylo zcela bezradné,“ připomněl kníže.
Politický matador je přesvědčen, že je jen dobře, když se tento režim zhroutil a my můžeme budovat svobodnou republiku. Ale neměli bychom zapomínat na lidi, kteří zemřeli rukou okupačních sovětských vojsk, nebo na Jana Palacha či Jana Zajíce, kteří se hrdinně pokusili probudit svou zemi z letargie. Neúspěšně.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
