První část pravidelného přehledu mediálních zajímavostí uplynulého týdne má dnes velice netradiční podobu. „Obvykle nečiním sám ze sebe téma této rubriky. Leč tentokrát to za mne činí jiní. V jediném týdnu se na mou hlavu sesypal ranec pomlouvačných trapností psaných lidmi, kteří si připadají důležití a kteří by byli rádi, abychom je brali vážně. Odstartoval to nevinný diskusní pořad u kulatého stolu v cyklu Názory a argumenty Českého rozhlasu, kde jsme se mimo jiné sešli s Davidem Klimešem z firmy Economia Zdeňka Bakaly,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.  

„Klimeš pak na klidnou a vyrovnanou a hlavně názorově pestrou – ‚v tom je asi ten problém, že, pane Klimeši‘ – rozpravu vedenou moderátorem Tomášem Procházkou, které se účastnili také Martin Zvěřina, Jan Kubáček a Erik Best, zareagoval na sociálních sítích příspěvkem, v němž předně nenapsal pravdu. A také vcelku nepochopitelně osobně zaútočil – na mě. Ta nepravda spočívala ve větě, jíž Klimeš zhodnotil průběh rozhlasové diskuse: ‚surreálná debata, zda jsou Češi alergičtí na pravdu‘. Nic takového tam nezaznělo, možná jen v Klimešově hlavě,“ upozorňuje mediální analytik.

Klimeš z Bakalova média ve stopách normalizačních soudů

Načež mu tento člověk vyčetl, že ve své výuce na Vysoké škole ekonomické využívá knihu Mezinárodní dezinformace „estébáka“ Ladislava Bittmana, kterou v roce 2000 vydala Mladá fronta. „Klimeš asi neví, že Bittman, jenž zemřel letos 18. září ve věku 87 let, v roce 1968 emigroval na Západ. V květnu 1971 vypovídal pod krycím jménem Lawrence Britt před podvýborem Senátu amerického Kongresu. Díky svému někdejšímu vysokému postavení mohl podat americkým úřadům informace o více než polovině agentů StB působících v Německu a Rakousku a dostatečně podrobné znalosti měl i o činnosti StB v dalších zemích,“ připomíná Petr Žantovský.