Omylem číslo jedna je podle Kohouta teze, že terorismus je jen zdánlivě nebezpečný. „Po každém teroristickém útoku se objeví nějaký ten rozumbrada, který vám vysvětlí, že se vlastně nemusíte ničeho bát. Spíše se zabijete pádem ze židle, než abyste se stali obětí teroristů, praví statistiky. Následuje výčet všemožných nepravděpodobných příčin úmrtí a rozšafná rada, abyste problém raději ignorovali. Zaručeně umřete na něco jiného, takže klídek, piánko, žádný stres,“ píše Kohout.
Podle něj je však terorismus hlavní světovou hrozbou současné doby. „Nyní je zde Islámský stát, jehož momentální stádium vývoje lze srovnat se Sovětským svazem kolem roku 1918. Zahraničí se snaží intervenovat, ale rozhodné vítězství není na obzoru. Kromě toho Islámský stát není jediným státem, který podporuje terorismus. Je tu palestinská diktatura Hamásu (kterou dotuje Evropská unie a OSN), je tu Saúdská Arábie (náš spojenec), Turecko (rovněž náš spojenec, jaké štěstí), Írán (jemuž jsme zrušili sankce, takže může klidně bádat nad atomovou bombou…),“ konstatuje.
Původní text ZDE.
Druhým omylem je podle něj tvrzení, že terorismus nelze porazit. Domnívá se totiž, že terorismu se lze velmi účinně bránit. „Především je nutné si uvědomit, že terorismus není názorový směr či ideologie. Terorismus není ani zločin. Terorismus je vojenská taktika. Hovořit o porážce terorismu je tedy věcně nesmyslné, neboť bychom stejně mohli hovořit o porážce bombardování, útoku pěchoty nebo ponorkové blokády. Toto vše jsou pouze nástroje k prosazení něčí vůle nad nepřítelem,“ podotkl s tím, že je třeba provést náležitá opatření ve smyslu válečné akce. Válčit lze však dle jeho názoru i úsporně.
A poukazuje na exkurs do historie. „V 70. a v 80. letech západní Evropa trpěla četnými teroristickými útoky: Velká Británie (Irská republikánská armáda), Španělsko (baskická organizace ETA), Itálie (Brigate Rosse), Německo (Frakce Rudé armády). Všechny tyto útoky byly motivovány buď separatismem, nebo ultralevicovou ideologií. Tam spadaly i atentáty prováděné palestinskými Araby, zpravidla v koprodukci s evropskými ultralevičáky. Během 90. let však náhle tento typ terorismu téměř vymizel. Irové a Baskové jakoby zčistajasna dostali rozum, ultralevicové organizace byly buď rozprášeny policií, anebo prostě zanikly. Proč?“ ptá se a zároveň si hned odpovídá: Došly peníze.
„Pokud se v současnosti podaří přetnout finanční toky k teroristům usídleným v západních zemích, bude válka z větší části vyhrána. Odstřižení teroristů od peněz, v první řadě od všech dotací a sociálních dávek, by byla účinná a nekrvavá válečná taktika,“ uzavřel tuto problematiku. K tomu je však podle něj nutné to, aby si Západ připustil, že je ve válce.
Třetím omylem je podle Kohouta tvrzení, že si za terorismus můžeme sami. „Nic není vzdálenějšího pravdě. Faktem je, že většina islámských zemí zažila své nejšťastnější a nejklidnější období, když jim vládli evropští kolonizátoři,“ podotýká s tím, že Evropané kolonizovali arabské a islámské země proto, aby ukončili staletí trvající islámskou agresi a terorismus.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
