Letos si připomínáme 30. let od listopadu 1989. Jak na to období vzpomínáte? Kde jste tehdy byl? Co jste dělal?

V té době jsem byl zaměstnán v Jance Radotín. V takzvané normalizaci jsem byl nucen odejít z Právnické fakulty a pracoval jsem většinou v různých stavebních, průmyslových a zemědělských podnicích, zpravidla jako investiční právník. 17. listopadu 1989 jsem byl na divadelním představení v divadle Na Chmelnici, kde hostovalo brněnské divadlo Husa na provázku. O přestávce jsme se dozvěděli, že probíhá demonstrace. Odjížděl jsem na venkov, kam mi druhý den volal redaktor britské BBC Julek Neuman, pozdější dramaturg a režisér divadla Ypsilonka, jak vnímám situaci v Praze.

Po návratu do Prahy jsme v příštím týdnu měli u mne předem dohodnutou schůzku o variantách budoucí možné ústavy. Petr Pithart tehdy telefonoval, že se do Prahy připravují tanky, organizované skupinou československých generálů. Zdeněk Jičínský konstatoval, že budoucí ústava se píše na pražských ulicích. Za několik dní přiletěl z Norska můj bývalý kolega z Pražských kanalizací, který emigroval po podpisu Charty 77, dr. Michal Konůpek, spolu s norským redaktorem, kteří uskutečňovali rozhovory o průběhu revoluce v Praze, mimo jiné také se mnou. Kniha těchto rozhovorů vyšla posléze v Oslo.

V prosinci jsem se za Občanské fórum účastnil přípravy zákona o politických stranách. A pro Občanské fórum jsem také připravil a dohodl smlouvu o pronájmu Špalíčku, kde sídlilo po odchodu z Laterny.