Maďarský premiér Viktor Orbán byl na začátku týdne na návštěvě Berlína. Kromě schůzky s kancléřem Olafem Scholzem se účastnil i panelové diskuse s šéfredaktorem politického časopisu Cicero a majitelem deníku Berliner Zeitung.
Orbán měl vždy blízké vztahy s německými politiky, osobní přátelství jej pojilo s bývalými kancléři Helmutem Kohlem i Angelou Merkelovou. S tou dlouhodobě spolupracoval na úrovni EU, když Orbán vnášel agendu, se kterou si kancléřka nechtěla pálit prsty a ona za to tolerovala Orbána a jeho stranu FIDESZ v hlavním politickém proudu.
Nyní se Orbán v pondělí sešel s kancléřem Olafem Scholzem. Soukromě se měl také sejít s bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou.
V úterý pak v panelu Orbán kritizoval sankční politiku EU proti Rusku jako „katastrofální“ a vyzval k úsilí o příměří.
„Politika sankcí EU vůči Rusku je primitivní ve svém provádění a katastrofální ve svých účincích,“ řekl Orbán mimo jiné. Bruselská politika podle něj zanedbává evropské zájmy a ničí ekonomiku členských států. A zrovna Německo je podle něj v tomto směru velmi smutným příkladem.
Současně evropská politika umožnila Moskvě, aby z prodeje energií utržila za šest měsíců tolik, co normálně za rok.
Orbán vysvětloval, že navzdory tomu, co se o něm píše, nemá námitky proti sankcím. Musejí však být uplatňovány inteligentně. To znamená především v těch oblastech, kde je EU silnější stranou. „Jestliže trpaslík uvalí sankce na obra, tak trpaslík zemře,“ řekl předseda strany FIDESZ doslova.
Rozhodně podle něj není optimálním řešením nahradit fatální energetickou závislost na Rusku za podobnou závislost na USA. Evropa by se měla snažit jako zodpovědný zákazník mít na stole čtyři až pět nabídek a z nich si vybírat.
„My nechceme vyměnit pána, my chceme nezávislost,“ řekl Orbán na panelu. Souhlasil, že Maďarsko je skutečně součástí „mírového tábora“, protože považuje mírová jednání za smysluplný cíl.
„Příměří musí být domluveno ne mezi Ruskem a Ukrajinou, ale mezi Ruskem a USA. Realita moci ukazuje, že jednat je nezbytné s Američany,“ myslí si maďarský státník. Jako důkaz připomněl první ukrajinskou krizi v roce 2014, kdy se svět dokázal vážné mezinárodní krizi vyhnout. Podle Orbána, který to jako premiér pamatuje, byla rozhodujícím faktorem Angela Merkelová a její ochota okamžitě zahájit jednání.
To se diametrálně liší od situace letos, kdy „nikdo na západní straně necítí potřebu vyjednávat“. A dodal, že to není jen důsledek Putinova vtrhnutí na Ukrajinu, jak někteří tvrdí. Už předtím, když se snažil s Putinem vyjednávat, měl ze západních politiků pocit, že ani jednat nechtějí.
Kritizoval také amerického prezidenta Joe Bidena, který podle něj zmařil veškeré šance na dohodu, když začal o Putinovi hovořit jako o válečném zločinci nebo masovém vrahovi.
„Nadějí pro mír je ale bývalý prezident Trump,“ myslí si Orbán. Donald Trump na začátku týdne vyzval světové politiky, ať usilují o mír a dohodu s Ruskem, jinak to naše planeta nepřežije.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
