Můžete vysvětlit princip sestavování kandidátky Domova formou losování?

Princip není vlastně nijak převratný. Je snahou o naplnění preambule Ústavy České republiky, která praví, že Česká republika je vlastí rovnoprávných občanů. Listina základních práv a svobod pak v článku 21 deklaruje, že občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Rovněž tak se v této Listině praví: Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. V praxi to ale posledních 25 let vypadá tak, že přístup k voleným funkcím mají jen ti, kteří mají dostatečně ostré lokty a dostatečně mocné kmotry, kteří je vynesou do čela kandidátek politických partají. Jak jinak chcete umožnit každému občanovi, aby se skutečně mohl ucházet o zvolení do zastupitelstva městské části nebo do zastupitelstva hlavního města Prahy, než tak, že oslovíte všechny a nabídnete jim, aby kandidovali za sebe. Těžko se můžeme vrátit do starého Řecka, abychom o všech záležitostech obce rozhodovali všichni, ale můžete dát každému šanci, aby se ucházel o hlasy svých spoluobčanů.

Proč jste takový princip zvolili? Jaký má účel?

Vzpomínáte ještě, jak jsme v listopadu 1989 pod balkonem Melantrichu skandovali „Už je to tady“? Tehdy jsme všichni jistě věřili, že společnost se stane skutečně občanskou, svobodnou a solidární, kde práva všech občanů budou zajištěna a budou vskutku rovná. Skončilo to tak, že jsme skoro všichni zůstali pod balkonem a ti, co byli nahoře, na nás teď dál shlížejí z výšky svých funkcí. Jen my už neskandujeme a netleskáme, není čemu.