Lehce nadpoloviční většina Američanů Trumpa zpět v Bílém domě v roce 2020 nechce, skoro 90 procent registrovaných voličů republikánů, tedy přes čtyřicet procent Američanů, za ním však pevně stojí.
Hlavní podle Struhy je, že svým svérázným způsobem prosazuje, co jeho voliči chtějí – zemi s malým množstvím imigrantů, zemi, kde politická korektnost nepřesahuje meze únosnosti a kde se člověk nemusí omlouvat za to, že má bílou pleť a je obyčejný heterosexuál. Přitom se mu stále zvyšuje plat a nikdo mu nechce brát zbraň a ne vždy ekologické SUV. A nehrozí, že jeho děti skončí ve válečném konfliktu a ostatní státy budou USA zneužívat.
Trumpovi nejde podle Struhy upřít ani to, že hodně slibů z předvolební kampaně roku 2016 skončilo v kolonce splněné, nebo přinejmenším plněné. A připomíná některé z nich. Například opatření proti migrantům. „Trump hodlá dostavět zeď na hranici s Mexikem. Trump prý klidně při hádkách se Sněmovnou reprezentantů o peníze nechal zavřené úřady a vyhlásil stav nouze. Už teď jeho tvrdý postoj vedl ke snížení přílivu migrantů,“ dodává Struha.
Snížil také všem daně, jak slíbil. „Nejvíc na tom vydělali byznysmeni jako on sám, ale každému něco káplo. Jeho voliči se naštěstí zatím neptají, kdo zaplatí výpadek příjmů státního rozpočtu,“ píše komentátor. Povedlo se mu přejednat dohodu NAFTA s Mexikem a Kanadou, která pomůže jeho stoupencům v zemědělských oblastech a automobilovému průmyslu. Prostě více pracovních míst a větší odbyt amerického zboží. Ano, ještě nebyla ratifikována, ale to nejspíš brzy přijde.
Dále Trump vystoupil z Pařížské klimatické dohody a Transpacifického partnerství, čímž podle Struhy uvolnil ruce nejen těžařům a v druhém případě zapíchl nepříliš oblíbenou smlouvu. Pomalu stahuje vojáky ze Sýrie a Afghánistánu a přinutil spojence v NATO, aby si víc připláceli na vlastní obranu. Přitom nechal navýšit fondy pro armádu, která se má soustředit na obranu „opravdových amerických zájmů“.
Nebo prosadil do nejvyššího soudu dva kované konzervativce, čímž liberálové ztratili většinu. „Takže zákony proti zbraním či pro potraty budou do života překládat ústavní konzervativci,“ poznamenává Struha.
Našla by se i řada věci, co se mu nepodařila, ale to, čeho dosáhl, umí podle Struhy prodat, takže chyby jeho stoupenci přehlédnou. „Vědí, koho volili – arogantního bílého byznysmena, který se nebrání izolacionismu a míří za svým cílem necitelně přes mrtvoly. Proto dále může snít o znovuzvolení v roce 2020, čemuž nahrává i to, že má hodně slabé soupeře,“ dodává na závěr Struha.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
