Podle SCMP (South China Morning Post) může Maduro, pokud nedojde k vojenskému zásahu, svůj režim udržet. „Maduro rozhodně ukázal, že je odolnější, než si lidé mysleli. To je fakt,“ řekl jeden nejmenovaný latinskoamerický diplomat. Zahraniční diplomaté ve Washingtonu prý přiznávají, že se nechali strhnout prohlášeními z americké vlády, že Juan Guaidó převezme vládu, a teď jsou zklamaní, že se tak nestalo. Jistota, že Maduro padne, pomalu přechází v doufání a obavy, že k tomu nedojde, píše SCMP.
Kdo bude mít po nástupu Čaputové do funkce lepšího prezidenta?Anketa
„Byli jsme v euforii, že Maduro padne,“ svěřil se bývalý ministr zahraničí Guatemaly. „Já to cítil také. Myslel jsem si, že Maduro už je v podstatě pryč. Ale ne, Guaidó to nemohl zařídit. Ani Trumpova vláda to nemohla dokázat. A Číňané a Rusové to udělali moc riskantní,“ dodal.
Trumpův zvláštní poradce pro Venezuelu Elliott Abrams řekl: „Nemáme schopnost předpovědět přesně, kdy takovéhle režimy padnou, ale umíme analyzovat a věříme, že Madurova vláda nakonec padne. Závěrečný tah by pro něj mělo být opustit Venezuelu, protože čím déle se bude držet moci, tím horší bude situace pro něj i pro tuto zemi.“ Nicméně, podle názorů diplomatů ekonomické sankce nebudou stačit, pokud nepovstanou samotní Venezuelci. Maduro zatím přečkal sankce na vývoz ropy, bankovní sankce i prohlášení Guaidóa prezidentem od více než 50 států a podle SCMP to zatím vypadá, že se generálové drží Madura, i přes údajné chabě skryté výhružky silového řešení ze strany USA.
Někteří namítají, že sankcím se musí nechat čas působit vzhledem k tomu, že vývoz ropy tvoří 70% všech příjmů Madurovy vlády. A bankovní restrikce prý zhorší schopnost vlády platit své zaměstnance.
Maduro se podle SCMP obrátil se žádostmi o pomoc na Rusko a Kubu a také na Indii a Čínu. Ruská podpora Madura je podle deníku srovnávána se situací v Sýrii, kde Rusko udrželo u moci Bašára Asada. Podle jednoho z expertů na Rusko se jedná o zatěžkávací test schopnosti Ruska chránit své zájmy v globálním měřítku. Nicméně, není jasné, zda ruská pomoc může udělat něco s výpadky proudu a nedostatkem paliva. Podle výše zmíněného Elliotta Abramse je také znepokojující přítomnost několika tisíc Kubánců ve venezuelských tajných službách. Ruská letadla a vojenští poradci ve Venezuele přistáli již minulý týden a Donald Trump vzkázal, že Rusko musí z Venezuely ven a nevyloučil žádnou možnost, jak toho dosáhnout. Madurova vláda také minulý týden oznámila, že čínská vláda poskytne 65 tun léků a zdravotnického vybavení. Alespoň jeden tanker prý opustil Venezuelu a plavil se do částečně Ruskem vlastněné rafinérie v Indii a ruská společnost Rosneft prý dodala do Venezuely 300 tisíc barelů s palivem.
Fotogalerie: - Trump vs. Hillary
Robert Litwak, viceprezident centra Woodrowa Wilsona, říká, že pokud se podíváme do historie, samotné ekonomické sankce režim nikdy nezměnily. A ukazuje to na příkladu Kuby, kde lidé sice jezdí 50 let starými auty, ale režim se stále drží.
Podobně, ale nikoliv stejně uvažuje Jackson Diehl z Washington Postu. Ten tvrdí, že Trumpovy hrozby směrem k Venezuelské armádě sice poplašily americkou levici a přiměly Rusko, aby poslalo dvě letadla vojenských poradců a materiálu, ale se zamýšleným cílem neudělalo nic, protože doteď nikdo z Madurových generálů nedezertoval, ani se nezdá, že by generálové plánovali proti Madurovi nějaké kroky. Problémem podle něj není ruská intervence, kterou označil za pouhé gesto, ale korupce v armádě a přítomnost kubánských zpravodajců ve struktuře velení.
Fotogalerie: - Donald Trump a Blízký východ
Hlavním důvodem podle něj je, že ve Venezuele vědí, že Trump blafuje a že vojenská invaze do Venezuely není možná. Takže americká vláda může jen doufat, že sankce, diplomatický nátlak a zhoršující se podmínky nakonec povedou ke změně režimu. Zastánci opozice ve Venezuele už prý začínají být skeptičtí. „Myslí si, že když budou tweetovat dost nahlas, tak se vláda lekne a uteče. Ale to se nestane,“ řekl jeden z nich.
Někteří ve Venezuele prý věří Madurově propagandě, že za prázdné obchody a výpadky proudu může opozice a Washington. Podle Diehla se tato tvrzení stanou v následujících měsících uvěřitelnějšími, protože, i když USA podle něj nezpůsobily krizi ve Venezuele, jejich sankce ji můžou prohloubit. A pokud dojde k hladomoru a masovému exodu Venezuelců ze země, můžou na Trumpa začít vyvíjet tlak ostatní státy v Jižní Americe, aby sankce odvolal. I když, jak Diehl dodává, zatím stojí za Trumpem a americký prezident svoje kroky proti Venezuele zahájil až potom, co se jihoamarická skupina Lima shodla, že Madurův mandát neplatí.
„Vláda počítá s tím, že rozsah venezuelského utrpení zlomí dřív tamější armádu než protimadurovskou alianci,“ píše a dodává, že krátký blitzkrieg se změnil v opotřebovávací válku, kde zbraní obou stran je lidské utrpení. „Je lehké věřit, že si někteří Venezuelci přejí, aby se americká armáda vylodila a udělala pořádek. Ale i přes Trumpovo blafování, takhle ta krize neskončí,“ tvrdí autor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
