Tématem tiskové konference, kterou klub nezávislých senátorů vedený předsedou Janem Velebou (SPO) a místopředsedou Jaroslavem Doubravou uspořádal ve čtvrtek 7. září, bylo poukázat na problém, který přetrvává u památkových statusů nemalého množství historických budov a to zejména v Brně. Pravidla ohledně památkových statusů v moravské metropoli jsou podle nich totiž nastavena tak, že dochází k tomu, že některé budovy svou ochranu kulturní památky ztrácejí.
V roce 2016 vyšlo najevo, že úředníci v roce 1988 v Brně zapsali na seznam památek zhruba dva tisíce nemovitostí. Jenže neplatně, protože podle nového zákona tyto objekty již měly procházet složitějším procesem a sice tzv. prohlášením za kulturní památku.
Objekty sice neztratily památkovou ochranu paušálně. Jejich majitelé nicméně mohli vznést dotaz na adresu ministerstva kultury ve smyslu, zda jejich budova skutečně kulturní památkou je. A v případě, že jejich nemovitost byla na seznam zapsána chybně, mohou obdržet jasnou a jednoduchou odpověď, že nemovitost, kterou vlastní, ve skutečnosti žádnou kulturní památkou není.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: maz