Vít Rakušan prozradil, že se narodil v roce 1978, takže komunistický režim vnímal jen dětskýma očima a nemusel řešit morální dilemata. Ale přesto si z té doby pamatuje ledacos. Např. slova o tom, že komunisté jsou „ku*vy“.

„Ale přesto nějaké vzpomínky máme. Na telefonáty tety, která emigrovala v roce 1968 do USA. Na podivné cvaknutí v telefonu. Na rozdělané dopisy. Na černé auto před panelákem, když tetu v roce 1988, po dvaceti letech, poprvé pustili na návštěvu Československa. Na rodiče lékaře, kteří do strany nevstoupili a s kariérním postupem se mohli rozloučit. Na šeptání a větu „tohle nikde neříkej“. Na zapnuté rádio se svobodnými stanicemi a otcův komentář ‚ty kur… to zase rušej…‘,“ uvedl Rakušan. 

Pamatuje si prý také radost celé rodiny, když komunistický režim padl. Pamatoval si, jak moc chtěl cestovat a když mu bylo 18, cestoval. Bez peněz, ale šťastný.  Patří ke generaci, která studovala v cizině, hodně cestovala a vytvořila si tak nadhled k dění ve vlastní zemi. Zkušenosti ze zahraničí považuje za velmi cenné.